Wang Yi ukončuje švédské zmrazení

Po dlouhých dvaadvaceti letech zavítal čínský ministr zahraničí na oficiální návštěvu Švédska. Cesta Wanga I do Stockholmu, která proběhla 4. července, byla součástí širší diplomatické ofenzivy v severském regionu. Mezi 2. a 8. červencem navštívil šéf čínské diplomacie postupně Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko. Peking se touto cestou pokouší otestovat, zda lze kombinací bilaterálního šarmu a ekonomického tlaku obrousit hrany v metropolích, které patří k největším evropským skeptikům vůči čínskému vlivu.

Načasování této mise není náhodné. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič stanovil letošní říjen jako termín, do kterého od Pekingu očekává „hmatatelné výsledky“ v řešení obchodních sporů. Wangova cesta je tak prvním významným tahem Číny před tímto klíčovým milníkem.

Proč Peking míří do Stockholmu, když obchod řídí Brusel?

V rámci Evropské unie nerozhodují členské státy o clech na čínské zboží samostatně. Obchodní politika je výlučnou pravomocí EU jako instituce, což v praxi znamená, že Švédsko nemůže na vlastní pěst zrušit cla, která Brusel zavedl. Evropská unie již ostatně uvalila cla na čínské elektromobily prostřednictvím závazného prováděcího nařízení.

V oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky je však situace odlišná. Rozhodnutí o sankcích nebo společných diplomatických postojích vyžadují v Radě EU jednomyslnost, což dává každému hlavnímu městu právo veta. Švédsko sice nemůže pro Peking přepsat obchodní právo, může však ovlivnit intenzitu politického tlaku, pod kterým se Brusel nachází při využívání cel a vyšetřování dotovaných dovozů. Právě proto se Pekingu bilaterální diplomacie stále vyplácí.

Severské vlády udržely jednotnou linii

Hostitelské země sice zachovaly diplomatický dekor, v obsahu jednání však zůstaly neústupné. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen ještě před schůzkou s Wangem veřejně pojmenoval dvě hlavní priority: čínskou podporu Ruska ve válce proti Ukrajině a nerovnováhu v obchodních vztazích mezi EU a Čínou. Zdůraznil přitom, že Wang by měl slyšet stejné poselství na každé své zastávce v regionu. V podobném duchu se nesla i jednání ve Finsku, kde byla ústředním tématem evropská bezpečnost.

Nejostřejší rétoriku zvolilo Švédsko. Ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová akcentovala jednotu EU a situaci na Ukrajině. Švédská veřejná debata navíc návštěvu využila k připomenutí osudu Gui Minhaie, švédského občana a vydavatele vězněného v Číně, jehož případ zůstává nevyřešen. Komentátoři v tamních médiích varovali, že obnovení diplomatických kanálů nesmí vést k tomu, aby se osudy zadržovaných občanů staly jen podružným tématem ve stínu debat o přístupu na trhy.

Čínské příležitosti leží jinde

Ačkoliv severská fronta zůstala jednotná, Peking vidí prostor pro manévrování v jiných částech Evropy.

Rozhodujícím hráčem zůstává Německo. Čínská konkurence zasahuje samotné průmyslové jádro země — automobilový průmysl, strojírenství a chemii. Německá média v této souvislosti hovoří o „čínském šoku“. Berlín sice stále častěji podporuje unijní cla, zároveň však tlačí na pokračování dialogu. Plnohodnotný obchodní konflikt by totiž poškodil německý průmysl stejně citelně jako čínské exportéry. Peking proto vysílá do Berlína jasný vzkaz: Německo by mělo hrát „aktivní roli“ a vést Brusel k „racionálnějšímu“ postoji.

Zcela jinou příležitost představuje Maďarsko. Budapešť postavila svou národní průmyslovou strategii na čínském kapitálu. Klíčovými pilíři jsou první evropská továrna na osobní vozy automobilky BYD a závod na výrobu baterií společnosti CATL v Debrecínu. Maďarské právo veta v zahraniční politice dává zemi sílu blokovat společné postoje Rady EU, i když ani Budapešť nemůže přímo měnit obchodní legislativu.

Varovným příkladem pak zůstává Litva. Poté, co Vilnius v roce 2021 povolil otevření zastupitelského úřadu Tchaj-wanu, Peking omezil diplomatické styky a spustil ekonomický nátlak. To vedlo Evropskou komisi až k podání žaloby u Světové obchodní organizace (WTO). Tento precedens připomíná všem menším státům EU, že bilaterální ústupky, které vypadají jako odměna za nátlak, mohou podkopat důvěryhodnost společné evropské pozice.

Říjnový test

Až vyprší říjnový termín, hlavní otázkou bude, zda Peking nabídne dostatečné ústupky v oblasti nadbytečných výrobních kapacit a přístupu na trh. Cílem Číny je zpomalit rozšiřující se arzenál Bruselu, který zahrnuje cla, ocelové kvóty i přísnější celní dohled.

Severské turné Wanga I sice evropskou jednotu nenarušilo, ale Peking ji nepotřebuje rozbít úplně. Stačí mu narušit politický konsenzus natolik, aby ty nejtvrdší obchodní nástroje zůstaly nevyužity v šuplíku. Brusel sice drží v rukou technické nástroje, ale o tom, jak politicky nákladné bude jejich použití, rozhodují Berlín, Budapešť a další metropole.