Skip to main content
EU_PUBLIC_AFFAIRS02 / 08 · příběh dne3 min · 628 slov · 146 zdrojů

Washington škrtá třetinu stíhaček pro NATO

Napsáno AIto brief AI · 6. června 2026, 03:50
Jak vznikl

The infrastructure of arrival stands ready for reinforcements that have been struck from the list.

Kompozice obrazu · tobrief
text · 3 min čtení

Z uniklého důvěrného dokumentu USA, který získal německý deník Die Welt, vyplývá, jak přesně Washington omezuje síly, které slíbil NATO nasadit v mimořádné situaci. Nejde o stahování vojáků z evropských základen. Mizí posily, s nimiž mohli alianční plánovači počítat v případě krize.

Co je v uniklém seznamu

Škrty se týkají NATO Force Model, tedy rámce přijatého po ruské plné invazi na Ukrajinu v roce 2022. Ten určuje, jaké síly jednotlivé členské státy slibují dodat v přesně daných lhůtách: část do 10 dnů, další do 30 dnů a třetí úroveň do šesti měsíců. Upravené závazky předal Washington 31. května.

Rozsah změn je značný. U bojových letounů klesají americké závazky zhruba o třetinu: F-16 z 99 na 63 kusů, F-15E z 54 na 36. Z plánů úplně mizí všechny tankovací letouny KC-46, které umožňují bojovým strojům zasáhnout vzdálené cíle bez přistání kvůli doplnění paliva. Vyřazeny jsou i průzkumné drony s dlouhým doletem. Počet ozbrojených MQ-9 Reaper, tedy běžně používaných aliančních dronů pro sledování i údery, se snižuje na polovinu (Focus.de). Na moři odpadá jedna ze dvou úderných skupin letadlových lodí. Z plánů mizí ponorky s řízenými střelami, námořní hlídkové letouny klesají z 26 na 15 a končí také jedna ze dvou formací strategických bombardérů.

Evropa má letadla, ne závazky

Podle představitelů NATO se žádné obranné mezery neočekávají. Tento klid stojí na tom, že evropské státy mají ve svých národních arzenálech síly, které ale nejsou formálně přidělené do aliančních krizových úrovní. Evropa jako celek disponuje větším počtem bojových letounů než Rusko. Vlastnit letadla a zavázat je pro alianční operace v pevném rotačním režimu jsou však dvě různé věci.

Formální závazek znamená zaplacenou pohotovost, vycvičené posádky, pravidelné rotace a politické rozhodnutí předat síly, které by si vláda za krize mohla chtít ponechat pod národní kontrolou. Francouzský analytický server Meta-Defense odhaduje, že jen nahrazení stažené americké konvenční úderné kapacity by vyžadovalo 350 až 400 evropských víceúčelových letounů formálně začleněných do plánování NATO (Meta-Defense).

Žádná evropská vláda zatím závazky v takovém rozsahu neoznámila. Náklady na udržení těchto rotací, tedy údržbu, výcvik a logistiku, by navíc nejvíce dopadly na státy s největším letectvem: Francii, Německo, Británii a Itálii. Americké škrty jsou naproti tomu potvrzené, rozepsané po položkách a časově zařazené. Evropská náhrada zůstává dobrovolná, nevyčíslená a závislá na 31 národních parlamentech.

Jaderné ujištění konvenční mezeru nezacelí

Když se konvenční závazky zmenšují, Washington i Paříž nabízejí jaderné ujištění. Jaderné zbraně ale řeší jiný typ problému. Spojené státy jednají s Polskem a pobaltskými státy o rozšíření nuclear sharing, tedy aliančního uspořádání, v němž jsou americké jaderné pumy B61 uloženy na území spojenců a v případě použití je nesou spojenecká letadla (Rzeczpospolita, LRT). Litva už začala debatovat o ústavní změně, která by jaderné zbraně na jejím území umožnila. Polsko formálně navrhlo hostit stálou americkou základnu (Polsat News).

Vedle toho běží francouzská linka. Program „dissuasion avancée“, v němž Paříž rozšiřuje svůj jaderný deštník na partnerské země, ale ponechává si výhradní pravomoc k odpálení, má po květnovém vstupu Norska už devět partnerů (Euronews). Polsko usiluje o obě varianty současně, přestože americký a francouzský systém mají neslučitelné velitelské struktury: Washington kontroluje pumy B61, Paříž své vlastní hlavice a žádný mechanismus pro koordinaci obou režimů neexistuje.

Jaderné odstrašení chrání před existenční hrozbou. Nenahrazuje ale stíhací perutě, tankovací letouny ani hlídkové stroje, které NATO potřebuje pro konvenční operace pod jaderným prahem. Právě v této šedé zóně se většina vojenských krizí odehrává.

Pět týdnů do Ankary

Politickou lhůtou je summit NATO v Ankaře 7. a 8. července. Pokud evropští spojenci nepřijedou s konkrétními závazky, které zaplní mezery popsané v uniklém seznamu, stane se tento nedostatek novým výchozím stavem. Americké škrty jsou podané. Evropská odpověď zatím zůstává souborem záměrů, z nichž každý čeká na parlament, rozpočtovou položku a politické rozhodnutí, které dosud nikdo neučinil.

How was this article?

Help us get better

Details about this article
Model:
claude-opus-4-6
Generated:
6/6/2026, 3:08:51 AM
Pipeline run:
eu_pipeline_20260606_015007
Watermark:
SynthID (Google's invisible watermark)
Human review:
None before publication
Learn more about our methodology