Washington míří na starší stroje ASML

Každý chatbot i generátor obrázků s umělou inteligencí běží na pokročilých čipech. Ty se ve velkém dají vyrábět jen s pomocí strojů od jediné firmy: ASML z nizozemského Veldhovenu. V ekonomice založené na knihách by ASML byla jediným výrobcem tiskařských lisů. Její litografické systémy promítají vzory obvodů na křemíkové desky pomocí extrémního ultrafialového světla, technologie, kterou žádná jiná firma nedokázala zvládnout v průmyslovém měřítku. Za rok 2025 ASML vykázala čisté tržby 32,7 mld. EUR a pro rok 2026 očekává 34 až 39 mld. EUR, tažených poptávkou po AI (výroční zpráva ASML).

Nizozemsko se tím téměř mimoděk stalo jednou ze strategicky nejdůležitějších zemí v závodě o umělou inteligenci. Tento týden se ale dostalo do rozporu, který ukazuje, jak zranitelná je evropská pozice.

Dne 23. června se Nizozemsko připojilo k alianci Pax Silica, americky vedené skupině států, jež koordinují přístup k nerostům, energii, čipům a datovým centrům, aby dodavatelské řetězce AI zůstaly mezi spojenci (americké ministerstvo zahraničí). Ve stejném týdnu nizozemský ministr zahraničního obchodu Sjoerd Sjoerdsma odletěl do Washingtonu lobbovat proti americkému návrhu zákona, který by Kongresu umožnil určovat, co smějí nizozemské firmy prodávat a komu (Reuters). Vstup do aliance a odpor proti jejím pravidlům tak běží současně. Právě v tom je evropský problém s hardwarem pro AI.

Proč se stroj na výrobu čipů mění ve zbraň

Aliance Pax Silica vznikla v prosinci 2025 a od té doby se rozšířila na více než tucet partnerů včetně Japonska, Jižní Koreje, Indie a několika členských států EU. Náměstek amerického ministra zahraničí Jacob Helberg ji postavil na jednoduché premise: v závodě o AI nerozhoduje jen lepší software, ale kontrola nad fyzickou základnou, na níž software běží, tedy výpočetní kapacitou, nerosty a továrnami (Hudson Institute, Straits Times). Koordinace mezi spojenci má reálné opodstatnění: dodavatelské řetězce soustředěné v nepřátelských rukou lze přerušit.

Problém začíná ve chvíli, kdy se koordinace mění v nátlak. Nejmodernější stroje ASML využívající extrémní ultrafialové světlo, tedy EUV litografii, se už do Číny prodávat nesmějí. Brání tomu současná pravidla vývozních kontrol, která omezují prodej citlivých technologií vybraným odběratelům. Bipartijní návrh zákona MATCH Act, předložený v Kongresu v dubnu, by pravidla zpřísnil ještě dál (prohlášení kongresmana Baumgartnera).

Zákaz by se vztahoval i na starší stroje ASML využívající hluboké ultrafialové světlo, tedy DUV litografii. Tyto systémy nejsou na technologické špičce, ale zůstávají cenné a tisíce jich už pracují v čínských továrnách. Návrh by zároveň omezil servis těchto instalovaných zařízení. To je zásadní, protože litografický stroj není spotřebič, který se zapojí do zásuvky a nechá běžet. Potřebuje průběžnou údržbu expertů, aktualizace softwaru a náhradní díly od výrobce. Když se servisní linka přeruší, i už prodané stroje časem přestanou fungovat (Tom's Hardware).

Pro evropskou suverenitu je nejvýmluvnější lhůta, kterou návrh stanoví. Spojenci by měli 150 dní na přijetí srovnatelných omezení. Pokud by to odmítli, Washington by rozšířil působnost amerického práva na výrobky zahraniční výroby a v praxi by nizozemské firmě přikázal řídit se americkými pravidly (prohlášení senátora Kima). Návrh prošel výborem, ale zatím ne hlasováním celé komory; podle TechCrunch bude patrně potřebovat širší legislativní balík, aby se stal zákonem.

Co může Evropa ztratit

Finanční dopad by byl okamžitý. Čína tvořila zhruba 33 % tržeb ASML v roce 2025, v prvním čtvrtletí roku 2026 už ale její podíl klesl na 19 % čistých tržeb ze systémů (SCMP, ASML Q1 2026). Tyto příjmy financují výzkum a vývoj další generace strojů. Pokud se zmenší, slábne i evropská schopnost udržet si náskok v litografii.

ASML sídlí v Nizozemsku, ale její přesný dodavatelský ekosystém je kontinentální. Německé firmy ZEISS a TRUMPF dodávají optiku a laserové systémy, bez nichž EUV technologie nefunguje (ZEISS, TRUMPF). Omezení ASML se proto přenáší i do tohoto dodavatelského řetězce. Evropský akt o čipech má zdvojnásobit podíl Evropy na globálním polovodičovém trhu na 20 % (Evropská komise) a Brusel oficiálně prosazuje „snižování rizik, nikoli oddělování“ od Číny (strategie ekonomické bezpečnosti EU). Rozhodování o vývozních kontrolách ale stále zůstává na jednotlivých členských státech. Nizozemsko tak s Washingtonem vyjednává samo o stroji, na němž strategicky závisí celá Evropa (CSDS VUB).

Jak upozornil Bruegel, monopolní pozice ASML dává Evropě v tříštícím se světě čipů skutečnou páku, ale jen tehdy, pokud ji používá společně. Sjoerdsma ve Washingtonu řekl, že Nizozemsko sdílí cíl zabránit nebezpečným aktérům v přístupu k citlivým technologiím, „spolupráce silou“ ale podle něj překračuje hranici (Reuters). Pokud Evropa tuto hranici neudrží společně, bude se status „důvěryhodného partnera“ tiše měnit v řízenou závislost: vyšší náklady, menší vyjednávací sílu a slabší kontrolu nad průmyslovou základnou, na níž bude AI stát.