Bílý dům zastavil Hegsethův ústup z Evropy

Pete Hegseth měl připravený plán. Americký ministr obrany chtěl podle dostupných informací v Bruselu seznámit lídry NATO s konkrétním snížením počtu amerických vojáků v Evropě. Bílý dům ho ale zastavil. Žádný rozkaz podepsán nebyl, žádné formální oznámení nepřišlo.

Podle Wall Street Journal byl však balík připravený k předložení. Šestiměsíční revizi Pentagonu, která zkoumá rozmístění amerických sil a techniky v Evropě, už přitom americká strana veřejně potvrdila. Mechanismus je poměrně jasný: Pentagon připraví možnosti, Bílý dům určí politickou linii, Kongres může omezit financování nebo požadovat dodatečná potvrzení a spojenci jsou konzultováni, ale veto nemají. Zastavené oznámení proto ještě není hotová politika. Pro evropské spojence ale otevírá stejnou otázku: co se stane, pokud začnou mizet kapacity, které neumějí rychle nahradit?

Ne počty vojáků, ale celý mechanismus

Americká přítomnost v Evropě nestojí hlavně na počtu vojáků. Je to vrstvený systém velitelských struktur, tankování ve vzduchu, strategické přepravy, manipulace s municí, průzkumu a předem rozmístěné techniky. Bez tankerů a letecké přepravy se slíbené posily nemusejí vůbec dostat na místo. Bez muniční logistiky zase jednotky, které dorazí, nedokážou bojovat ve velkém rozsahu. Vláda může tvrdit, že aliance zůstává nedotčená, zatímco se ztenčuje právě infrastruktura, která umožňuje rychlé posílení Evropy.

Německo ukazuje, proč je to podstatné. Ramstein je aliančním uzlem pro leteckou přepravu munice. Wiesbaden hostí velení, které propojuje americké pozemní síly v Evropě a Africe. Grafenwöhr nabízí výcvikové prostory a sklady těžké techniky. Německo je zároveň hlavní trasou směrem na východ. V krizi se z přístavů, mostů, železnic a letišť stávají vojenská aktiva.

Handelsblatt popsal scénář, který by se týkal zhruba 5 000 vojáků na jedné základně. Žádný zveřejněný americký rozkaz ale takový odsun nepotvrzuje. Podle Tagesschau je záběr revize širší: týká se nejen personálu, ale také tankerů, stíhaček a válečných lodí. Německý ministr obrany Boris Pistorius podle Guardianu tlačil na Hegsetha kvůli časovému plánu. Ne proto, že by Berlín mohl americké rozhodnutí zastavit, ale proto, že spojenci potřebují čas upravit vlastní vojenské plánování.

Polsko se snaží zamknout dveře

Ve Varšavě čtou nejistotu jinak. Polská strategie spočívá v tom, aby byl případný americký odchod strukturálně obtížnější. Ministerstvo obrany říká, že vyjednává o stálé základně, tedy o posunu za současný rotační model (PAP). Varšava chce infrastrukturu, právní dohody a utopené náklady, které zvýší politickou cenu odchodu ještě předtím, než revize přinese rozhodnutí. Velitelství V. sboru v Poznani pomáhá plánovat pozemní operace na východním křídle NATO, samotné velitelství bez rotujících bojových brigád však může koordinovat na papíře a zároveň postrádat síly nasaditelné v terénu.

Napětí už je vidět. Polsat informoval o tlaku republikánů ve Washingtonu kvůli zastavené rotaci obrněné brigády. Tvrzení poradce polského prezidenta, že pro trvalou přítomnost existuje „zelená“, pak okamžitě korigoval šéf polského Úřadu národní bezpečnosti (Rzeczpospolita).

Kdo smí říci ne

Itálie otevírá otázku, kterou východní křídlo obvykle neklade: kdo rozhoduje o tom, k čemu se tyto základny používají? Ministr obrany Guido Crosetto v parlamentu řekl, že když americké žádosti překročily dohodnutý rámec, Řím autorizaci odmítl (Open). Pokud americké základny v Itálii stále více slouží operacím mimo Evropu, právo Říma říci ne získává na významu. Polsko chce Spojené státy připoutat dovnitř. Itálie trvá na tom, že si musí zachovat možnost odmítnout.

Francie závislost pojmenovává nejpřesněji. Fondation Robert Schuman vyjmenovala velitelské systémy, kosmická aktiva, komunikaci a strategickou přepravu jako schopnosti, které Evropě stále z velké části poskytuje Washington. Parlament schválil růst vojenských výdajů směrem k roku 2030, analýza Ifri ale dospěla k závěru, že aktualizovaný program spíše zpřesňuje a posiluje stávající plány, než aby nahrazoval to, co dodávají Spojené státy. Mezera mezi diagnózou závislosti a jejím skutečným zaplněním zůstává široká.

Nejdůležitější neznámé se proto netýkají počtu vojáků. Týkají se toho, zda revize Pentagonu zasáhne podpůrné systémy, bez nichž je článek 5, tedy závazek vzájemné obrany v NATO, v krizi obtížně použitelný: velení, leteckou přepravu, muniční logistiku, zpravodajské kapacity a tankování ve vzduchu. Žádný spojenec nedostal veřejný harmonogram. Žádné kategorie možných škrtů nebyly potvrzeny. Veřejnost vidí nervozitu, nikoli skutečný seznam aliančních nedostatků.

Několik evropských ministerstev obrany teď plánuje proti možnosti, kterou zatím neumí změřit.