Fenech stanul před porotou ve Vallettě

Téměř devět let poté, co investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabila na maltské silnici bomba nastražená v autě, sedí před porotou ve Vallettě muž, kterého prokuratura označuje za objednavatele vraždy. Podnikatel Yorgen Fenech čelí obžalobě ze spoluúčasti na úmyslném zabití a ze zločinného spolčení. Vinu odmítá (BBC, The Guardian). Porota bude rozhodovat o jednom obžalovaném. Zároveň se ale prověřuje, zda maltské instituce dokážou případ vraždy dovést výš, až k člověku obviněnému z toho, že zaplatil politické násilí proti novinářce.

Odsouzení pod Fenechem

S lidmi, kteří stáli níže v řetězci, se maltské soudy už vypořádaly. George a Alfred Degiorgiovi, dva z nájemných vrahů, dostali po přiznání čtyřicetileté tresty. Vince Muscat se přiznal dříve a dostal 15 let. V roce 2025 byli Robert Agius a Jamie Vella odsouzeni k doživotí za dodání bomby (Al Jazeera). Melvin Theuma, taxikář a bookmaker, který podle prokuratury zprostředkovával kontakt mezi Fenechem a vrahy, získal za svědectví prezidentskou milost (The Guardian).

Prokuratura teď musí prokázat, že Fenech vraždu objednal, financoval nebo se na ní hmotně podílel. Už první dny v soudní síni přinesly do spisu plány s bombami, tajné nahrávky i důkazy ze sledování (Newsbook). Fenechovo napojení na případ vede přes jeho podnikání: novinářské práce ho spojovaly s offshore strukturami a s významnou státní energetickou zakázkou, kterou Caruanová Galiziová prověřovala. To, že údajný objednavatel vraždy novinářky konečně stojí před porotou, je samo o sobě posun. Součástí příběhu je ale i devítiletá prodleva mezi vraždou a procesem.

Co Brusel může a nemůže

Caruanová Galiziová vyšetřovala korupci ve vysoké politice členského státu EU, když byla zavražděna. Z procesu se proto stává evropská otázka právního státu, byť všechny nástroje Bruselu končí před dveřmi soudní síně. Evropská komise, tedy výkonný orgán EU, může sledovat stav maltského soudnictví a tlačit na reformy. Nemůže nahradit maltské prokurátory ani říkat porotě, jak má rozhodnout (European Commission).

Po vraždě EU přijala nové zákony. Směrnice proti SLAPP žalobám, běžně označovaná jako „Daphnein zákon“, chrání novináře a aktivisty před šikanózními žalobami, jejichž cílem není vyhrát spor, ale umlčet kritiky náklady na právní obranu (EUR-Lex). Samostatný Evropský akt o svobodě médií řeší ochranu zdrojů a redakční nezávislost. Tyto předpisy mají ztížit izolaci novinářů dřív, než se hrozby promění ve fyzické násilí. O Fenechově vině ale nerozhodují.

Nedokončené reformy na Maltě

Hlubší problém nespočívá v tom, zda Malta dokáže vést soudní proces, ale zda změnila poměry, které vraždu umožnily. Veřejné vyšetřování v roce 2021 dospělo k závěru, že maltské státní instituce nesly odpovědnost za vytvoření atmosféry beztrestnosti kolem korupce (Euronews). O pět let později zůstávají stejné slabiny patrné.

Centre for Media Pluralism and Media Freedom hodnotí Maltu jako zemi se 71% rizikem a upozorňuje, že veřejní činitelé dál útočí na novináře na sociálních sítích a že Malta dosud plně neprovedla doporučení veřejného vyšetřování (CMPF). Reportéři bez hranic popisují polarizované prostředí formované politickými stranami a vládu, která se k reformnímu seznamu staví zdrženlivě (RSF). FAZ proces zasadila jako zkoušku toho, zda se Malta skutečně vyrovnává s politickými vazbami kolem vraždy, nebo jen soudí posledního známého obžalovaného (FAZ).

Slovenský případ Kuciak ukazuje, jak se takový proces může zadrhnout. Investigativní novinář Ján Kuciak byl zavražděn v roce 2018, když psal o korupci. Údajný objednavatel Marian Kočner byl dvakrát zproštěn obžaloby z objednání vraždy a nyní čelí třetímu procesu, zatímco si odpykává trest za samostatný případ padělání (Aktuality, Denník N). Podobný vzorec je vidět napříč Evropou: soudy dokážou potrestat ruce, které vraždu provedly, ale stále nemusí prokázat, kdo ji zaplatil.

Fenechova porota rozhodne jednu trestní otázku. Širší otázka, zda Malta rozebrala beztrestnost, která umožnila zavraždit novinářku kvůli její práci, patří maltské vládě. Devět let se na ni ptají unijní zprávy, usnesení Evropského parlamentu i žebříčky svobody médií. Maltská vláda odpověď pořád dluží.