Zaporižžja má naftu na 10 dní

Největší evropská jaderná elektrárna přišla 20. srpna o poslední spojení s elektrickou sítí. Boje severně od Dněpru tehdy přerušily jediné zbývající vedení, které areál ještě napájelo zvenčí. O deset dní později drží chladicí systémy šesti odstavených reaktorů a bazénů s vyhořelým palivem v chodu už jen nouzové dieselové generátory (LIGA, NV).

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi odhadl zbývající čas zhruba na 10 dní. Pokud se nepodaří opravit připojení k síti nebo dopravit další naftu, elektrárna by podle něj mohla přijít o veškeré napájení (Straits Times, RBC-Ukraine).

Krize skládaná vedení po vedení

Záporožská elektrárna se k tomuto bodu neposunula přes noc. Před plnohodnotnou ruskou invazí měla 10 vnějších elektrických vedení. Postupně odpadávala jedno po druhém, až 20. srpna selhalo poslední z nich: vedení Ferosplavna-1 o napětí 330 kV (Ukrainian News, Rubryka). Kvůli vojenské aktivitě se technici zatím nedostali ani k tomu, aby příčinu poruchy přesně zjistili. MAAE proto vyjednává lokální příměří, které by opravářům umožnilo dostat se na místo (World Nuclear News).

Reaktory už více než dva roky elektřinu nevyrábějí. Odstavení ale neznamená, že se z elektrárny stane nehybný kus betonu. V palivových souborech i v bazénech s vyhořelým palivem dál vzniká zbytkové teplo z radioaktivního rozpadu. Čerpadla, ventily a měřicí systémy, které toto teplo odvádějí, potřebují elektřinu (Nuclear News Network, News UN). Pokud by současně vypadlo napájení ze sítě i dieselové generátory, chlazení se zastaví a teploty začnou růst. Riziko je nižší než u elektrárny běžící na plný výkon, nulové ale není.

Už na začátku srpna proto obsluha zvýšila hladinu vody v bazénech s vyhořelým palivem u všech šesti bloků. Tím si elektrárna koupila více času pro případ, že by aktivní chlazení přestalo fungovat a voda se začala vařit (Nuclear News Network). Inspektoři MAAE zkontrolovali většinu z 20 dieselových generátorů v areálu a 27. a 28. srpna zaznamenali příjezd cisteren s palivem ze dvou blízkých míst (NV, 5 Kanal). Do hlavního skladu paliva mimo areál se ale inspektoři nedostali od března 2025 a podle dostupných informací boje už před několika měsíci zdržely poslední plánovanou dodávku do tohoto zařízení (UNN, Rubryka). Údaj o naftě na 10 dní tak pochází od personálu elektrárny, nikoli z nezávislého inventurního auditu MAAE.

Během týdne přibylo další riziko: tři útoky dronů. Jeden u chladicí nádrže zranil dva zaměstnance, druhý zasáhl suché úložiště vyhořelého paliva a třetí poškodil sprinklerový systém (uvedla MAAE na síti X, Agerpres). Úroveň radiace zůstala normální. Agentura odpovědnost nikomu nepřipsala.

Otázka Rosatomu, které se Evropa vyhýbá

Evropské vlády čtou varování ze Záporoží přes vlastní jadernou politiku.

Francie, tedy země nejvíce závislá na jádru v Evropě, volí opatrné rozlišení. Konzultant Stéphane Audrand řekl listu Le Parisien, že elektrárna ve studeném odstavení není „nový Černobyl“ jen proto, že přišla o napájení ze sítě (Le Parisien). Francouzské varování míří jinam: válka dělá nebezpečnými i podpůrné systémy kolem elektrárny. Rizikem se stávají rozvodny, silnice, dodávky paliva i vyčerpaný personál (Euronews). Greenpeace France krizi využívá k požadavku na sankce proti Rosatomu a připomíná, že jaderný obchod zůstává z unijních sankčních balíků proti Rusku vyňat (France 24).

Maďarsko je nápadné tím, co neříká. Provádní média převzala údaje MAAE, ale nespojila je s projektem Paks II, tedy novými reaktory financovanými a stavěnými Rosatomem (Világgazdaság). Důvod je praktický: Paks dodává významnou část maďarské elektřiny a Paks II má postavit a financovat tatáž ruská státní jaderná firma (World Nuclear Association). Budapešť má proto silnou motivaci vykreslovat Záporoží jako problém války, ne jako argument pro sankce proti Rosatomu. Dokud unijní sankční režim jaderný sektor vyjímá (Council of the EU), Maďarsko nemusí utrácet své veto.

Polsko popisuje epizodu jako ruský nátlak, zároveň si ale hlídá důvěru veřejnosti ve svůj první jaderný projekt. Podle polského jaderného regulátora je ztráta vnějšího napájení standardní projektový scénář, který dieselové generátory zvládnou. Záporoží je mimořádně nebezpečné kvůli válce a okupaci, ne kvůli jaderné technologii samotné (BiznesAlert).

Bezprostřední otázka je technická: zda Grossiho snaha o příměří otevře opravářům cestu dřív, než dojde nafta. Větší otázka je politická. Záporoží je nejviditelnějším důsledkem ruské kontroly nad evropskou jadernou infrastrukturou. Evropská unie ho ale stále může řešit jako bezpečnostní havárii, aniž by do sankcí promítla ruský vliv v jaderném sektoru. Právě toto rozhodnutí ministři zahraničí dál odkládají.