Zaporizhzhia hlásí 16. úplný výpadek proudu

Modern warfare creates a lawless environment where the old rules of safety no longer take root.
Kompozice obrazu · tobriefZáporožská jaderná elektrárna leží na jižním břehu Dněpru v okupované části Ukrajiny. Se světem ji dnes spojuje jediné záložní vedení o napětí 330 kilovoltů. Před válkou jich měla deset. Dne 30. května zasáhl dron strojovnu šestého bloku a prorazil její vnější zeď. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii našli na zemi úlomky dronu a spálené optické vlákno (ABC News). Úroveň radiace zůstala v normálu. Elektrárna ale od začátku ruské plnohodnotné invaze zažila už 16 úplných výpadků napájení.
O třináct dní dříve zasáhly drony jadernou elektrárnu Barakah ve Spojených arabských emirátech. Šéf MAAE Rafael Grossi před Radou bezpečnosti OSN uvedl, že útoky na jaderná zařízení jsou „rostoucím fenoménem“ (World Nuclear News). Během dvou týdnů tak byly zasaženy dvě elektrárny na dvou kontinentech. Žádná mezinárodní instituce přitom nemá pravomoc podobným útokům zabránit.
Hlídací pes bez zubů
MAAE, tedy jaderná agentura OSN, drží své inspektory v Záporoží od září 2022. Mohou měřit radiaci a psát zprávy. Nemohou vynutit bezpečnostní zónu, donutit Rusko k přístupu do objektů ani nařídit evakuaci. Agentura „nemá donucovací pravomoci ani přímou odpovědnost za jadernou bezpečnost“ (SAIIA).
Dne 31. května požádali inspektoři o vstup do poškozené strojovny. Rusko jim ho neumožnilo. Při vnější kontrole se kvůli aktivitě dronů a střelbě museli ukrýt. 26 členských států EU v červnu 2025 sdělilo Radě guvernérů MAAE, že inspektorům byl „opakovaně odepřen přístup“ do západních strojoven (EEAS). Právě tuto část elektrárny zasáhl útok z 30. května.
Jediným orgánem, který by varování MAAE mohl proměnit v závazné rozhodnutí, je Rada bezpečnosti OSN. Ruské stálé veto tuto cestu uzavírá. Diplomatická koalice stojící za rezolucemi MAAE k Ukrajině se navíc v březnu 2026 dál rozpadla, když Spojené státy hlasovaly proti rezoluci Rady guvernérů odsuzující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu (Ukrainska Pravda).
Pravidla z jiné doby
Normy, které mají chránit jaderná zařízení, vznikly pro svět konvenčních armád. Článek 56 prvního dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z roku 1977 zakazuje útoky na jaderné elektrárny, pokud by mohly uvolnit „nebezpečné síly“ proti civilnímu obyvatelstvu. Zároveň ale obsahuje výjimku pro vojenské využití: elektrárna o ochranu přichází, pokud zásobuje vojenské operace. Seznam chráněných objektů zahrnuje reaktory, přehrady a hráze, nikoli však skladování paliva ani elektrickou síť, která udržuje v chodu chladicí systémy (Oxford JCSL, ECPR Loop).
Rusko tento protokol neratifikovalo. Spojené státy také ne. Drony proti elektrárně Barakah odpálili nestátní aktéři z iráckého území, tedy zcela mimo mezistátní rámec smlouvy. Žádná změna pravidel se nechystá.
Evropská expozice
V EU je v provozu 98 jaderných reaktorů ve 13 členských státech a vyrábějí zhruba čtvrtinu unijní elektřiny. Samotná Francie jich má 57 (World Nuclear Association). Pokud by v Záporoží došlo ke kontaminaci, podle směru větru by ochranná opatření mohla zasáhnout Rumunsko, Moldavsko i Maďarsko.
Politické dozvuky útoku z 30. května přišly rychle. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv veřejně pohrozil odvetnými údery na evropské jaderné elektrárny. Bulharská média hrozbu podrobně rozebrala: Fakti.bg i 24chasa.bg psaly o možných dopadech na Kozloduj, bulharskou jadernou elektrárnu ruské konstrukce. Prezident Rumen Radev zůstal u své obvyklé dvojznačnosti a nepřiklonil se plně ani k západnímu odsouzení, ani k moskevskému výkladu útoků.
Francie útok na Barakah v OSN odsoudila, ale nezveřejnila žádné hodnocení rizik pro vlastní elektrárny (French UN Mission). Polská jaderná agentura potvrdila normální úroveň radiace, scénář možné kontaminace však nezveřejnila (Rzeczpospolita). Žádná evropská vláda zatím veřejně neřekla, co se stane, pokud se útoky na fungující jaderné elektrárny stanou rutinou.
Několik dní před dronovým útokem postihl Záporožskou elektrárnu dvanáctihodinový výpadek komunikace, nejdelší za celou válku. Sousední země během něj nemohly vyhodnocovat radiologickou situaci (Kyiv Independent). Ze sedmi bezpečnostních pilířů MAAE jich bylo narušeno šest.
Strojovna není ochranný obal reaktoru. Elektrárna je ve studeném odstavení. Bezprostřední radiologické riziko tohoto útoku bylo nízké. Žádná instituce ale zatím neprokázala, že dokáže zabránit tomu, aby se jaderné elektrárny stávaly cílem. Každý incident, který projde bez následků, snižuje práh pro ten další.
How was this article?
Help us get better
Help us get better
Details about this article
- Model:
- claude-opus-4-6
- Generated:
- 6/1/2026, 3:06:36 AM
- Pipeline run:
- eu_pipeline_20260601_015005
- Watermark:
- SynthID (Google's invisible watermark)
- Human review:
- None before publication