Záporoží nežije desetidenním odpočtem

V největší evropské jaderné elektrárně už jedenáct dní zajišťují elektřinu jen nouzové generátory. Šest reaktorů v Záporoží je odstavených a nevyrábí proud, palivové soubory i bazény s vyhořelým palivem ale dál uvolňují teplo z radioaktivního rozpadu. Čerpadla, která toto teplo odvádějí, měřicí přístroje i protipožární systémy elektřinu potřebují. Od 20. srpna, kdy boje severně od Dněpru přerušily poslední vnější vedení k elektrárně, dodávají veškerý proud dieselové motory (IAEA on X, Al Jazeera).

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi 28. srpna varoval, že bez obnovení napájení ze sítě nebo nových dodávek nafty může elektrárna zhruba za deset dní přijít o veškerou elektřinu. Tato lhůta se často čte jako odpočet. Ve skutečnosti je přesnější, a zároveň méně uklidňující.

Deset dní znamená rezervu paliva, ne hodiny k havárii

Údaj o deseti dnech pochází od personálu elektrárny a MAAE jej převzala jako minimální zásobu nafty vyžadovanou provozními pravidly (LIGA, The Hindu). Nejde o nezávisle ověřený audit. Inspektoři MAAE zkontrolovali hladinu paliva u většiny z 20 nouzových generátorů a 27. a 28. srpna sledovali příjezd cisteren ze dvou blízkých míst (NV, UNN). Do hlavního externího skladu paliva se ale nedostali od března 2025. Přístup zablokovaly bezpečnostní obavy a vojenská aktivita; plánovaná květnová dodávka byla odložena (IAEA update 313, Straits Times).

Pokud by nafta skutečně došla, šlo by o vážnou situaci, nikoli o okamžitou katastrofu. Finský jaderný dozor STUK řekl stanici Yle, že elektrárna je odstavená od roku 2022, a proto by se těžká havárie po úplné ztrátě chlazení pravděpodobně rozvíjela týdny. Nemusela by nastat vůbec, protože reaktorové konstrukce část tepla pohltí (Yle). Norská environmentální nadace Bellona odhadla, že i při úplném selhání chlazení by se voda v reaktorových budovách odpařovala dva až tři týdny, než by mohlo dojít k odkrytí paliva (Bellona). Provozovatelé navíc začátkem srpna zvýšili hladinu vody v bazénech s vyhořelým palivem u všech šesti bloků, čímž získali další čas před možným varem (World Nuclear News, Nuclear News Network).

Bezpečná situace to není. Riziko ale nespočívá v tikající bombě, nýbrž v tom, že mezi elektrárnou a selháním zůstává stále méně ochranných vrstev.

Kdo to může opravit?

Před ruskou plnohodnotnou invazí čerpala Záporožská elektrárna elektřinu z deseti vnějších vedení. Válka jejich počet snížila na jedno. Když 20. srpna vypadlo vedení Ferosplavna-1 o napětí 330 kV, zůstaly dieselové generátory jedinou zálohou. Takový systém je určený pro nouzové stavy trvající hodiny, ne týdny (Zeit, DW). Grossi se nyní snaží vyjednat místní příměří, aby se technici dostali k poškozenému vedení (World Nuclear News).

Problémem je rozdělená autorita. Ukrajina zůstává podle práva suverénem a její jaderný dozor je zákonným bezpečnostním orgánem. Rusko ovládá areál fyzicky: přístup, personál i logistiku paliva. MAAE může kontrolovat, varovat a zprostředkovávat jednání, nemůže ale vynucovat bezpečnostní standardy uvnitř státu ani nařídit opravy (IAEA FAQ). Rada bezpečnosti OSN, jediný orgán s donucovací pravomocí, naráží na ruské veto.

Postoj EU spočívá v podpoře přístupu MAAE a v požadavku, aby všechny bloky zůstaly ve studené odstávce, tedy v režimu, kdy reaktor nevyrábí výkon a jeho zbytkové teplo je výrazně nižší než při provozu. V praxi to znamená sankce, diplomacii a krizové plánování pro případ, že by radiologická událost zasáhla území EU (European Parliament question E-003880/2025, EEAS). Francie bere Záporoží jako válečné riziko, nikoli jako argument proti vlastním reaktorům. Nevládní organizace mezitím tlačí na sankce proti Rosatomu, které Paříž nepodpořila (Connaissance des Énergies). Maďarsko přebírá údaje MAAE, aniž by krizi spojovalo s vlastním rozšířením elektrárny Paks II, financovaným Rosatomem. Tato závislost omezuje manévrovací prostor Budapešti v ruských jaderných otázkách (Portfolio).

Mluvčí elektrárny dosazená Ruskem Jevgenija Jašinová tvrdí, že personál dodávky sleduje, a odmítá představu nevyhnutelného odpočtu (TASS). Je to tvrzení provozní strany z okupační správy. Dnes může být i přesné. Bezpečnost Záporoží však nyní stojí na tom, zda bude pod okupací a u aktivní fronty fungovat dieselový dodavatelský řetězec, který vnější pozorovatelé mohou ověřovat jen částečně. Instituce, která má elektrárnu fyzicky pod kontrolou, nemá legitimní pravomoc ji řídit. Instituce, které tuto pravomoc mají, se k ní nedostanou.