Zelenskyy odmítá přidružený status Ukrajiny

Když německý kancléř Friedrich Merz navrhl, aby Ukrajina dostala v EU novou kategorii „přidruženého členství“, Volodymyr Zelenskyj ji odmítl bez oklik. Označil ji za „nespravedlivou“ a trval na plném členství. Spor ukazuje, že za technickou debatou o právním statusu leží otázka budoucí mocenské rovnováhy v Evropě. Vstup Ukrajiny by změnil způsob, jakým EU přijímá rozhodnutí, a v Kyjevě i v západoevropských metropolích to dobře vědí.

Status, který smlouvy neznají

V dopise lídrům EU z 18. května Merz navrhl něco, co současné evropské smlouvy neobsahují. Pojem „přidružené členství“ se ve Smlouvě o Evropské unii nevyskytuje.

Ukrajina by podle návrhu získala místo a hlasovací práva v Evropské radě, kde hlavy států a vlád určují politický směr Unie, i v Radě EU, kde ministři vyjednávají legislativu. Některá média návrh zjednodušila jako uspořádání bez hlasovacího práva, Merzův dopis ale počítá s účastí včetně hlasu (Reuters, DGAP). Ukrajina by zároveň dostala eurokomisaře bez portfeje a přidružené členy Evropského parlamentu, v obou případech s omezeným vlivem.

Merz chce rozšířit také článek 42 odst. 7 Smlouvy o EU, tedy unijní klauzuli vzájemné obrany, podle níž si členské státy musí pomoci při napadení. Tvrdí, že k tomu není třeba měnit smlouvy, stačila by „silná politická dohoda“. Bruselští diplomaté to vidí jinak. „Z právního hlediska nevidím, jak by to mohlo fungovat. Bylo by nutné změnit smlouvy,“ řekl jeden z nich Euronews. Evropská komise se k právní otázce odmítla vyslovit a odkázala ji na šéfy vlád (Ukrainska Pravda).

Proč se Paříž a Berlín bojí plného členství

Plné členství Ukrajiny by zásadně změnilo rozhodování v EU. Se zhruba 44 miliony obyvatel by se Ukrajina stala pátým největším členským státem. Při hlasování kvalifikovanou většinou, kde je pro schválení potřeba 55 % států zastupujících 65 % obyvatel Unie, by ukrajinská váha posunula část moci na východ. Analýza DGAP dospěla k závěru, že Německo a Francie nedokázaly sladit své strategie rozšiřování a že vstup Ukrajiny by oslabil schopnost francouzsko-německého bloku kontrolovat výsledky.

Merzův návrh by část tohoto posunu přinesl okamžitě: Ukrajina by měla hlas v Radě, ale neměla by přístup k rozpočtu, zemědělským dotacím ani strukturálním fondům. Interní analýza Rady citovaná Financial Times odhadla, že plné členství Ukrajiny by z Francie poprvé udělalo čistého plátce do společné zemědělské politiky (Poland Watch).

Francouzská veřejnost patří k rozšiřování EU k nejchladnějším v Evropě. Emmanuel Macron požádal Komisi o „přesný kalendář“ ukrajinského přistoupení, žádný skutečný závazek ale nedal (Le Monde).

Cena útěchy, kterou Zelenskyj nechce

Merz spojil svůj návrh s mírovou diplomacií. V dopise píše, že „pomůže usnadnit probíhající mírové rozhovory“. V dubnu navrhl, aby Zelenskyj Ukrajincům řekl: „Otevřel jsem vám cestu do Evropy.“ Nabídka má fungovat jako kompenzace, tedy evropská kotva, která by pomohla obhájit územní ústupky v případné mírové dohodě.

Zelenskyj v tom vidí past. I s hlasovacím právem v Radě by přidružené členství nechalo Ukrajinu mimo unijní rozpočet a mimo zemědělské dotace. Chyběla by mu právní trvalost členství zakotveného ve smlouvách. Po dubnových volbách v Maďarsku navíc Viktor Orbán odešel od moci, a hlavní hrozba veta proti ukrajinskému přistoupení tak zmizela. Proč přijímat poloviční status, když se cesta k plnému členství může jevit průchodnější?

Polsko vidí hlavní hodnotu v článku 42 odst. 7: v evropské bezpečnostní záruce, která by méně závisela na nespolehlivém deštníku NATO, jak tvrdí polští analytici. Polští zemědělci se však obávají ukrajinské konkurence. Slovenský premiér Robert Fico návrh rovnou odmítl se slovy, že „buď někoho do EU přijmeme, nebo nepřijmeme“, a to jen několik týdnů poté, co Zelenskému slíbil plnou podporu ukrajinské cestě do Unie.

Na formálním programu červnové Evropské rady rozšiřování není. Reformní balík Komise, který má před vstupem nových členů vymezit, jak bude fungovat Unie s více než třiceti státy, zůstává po opakovaných odkladech nezveřejněný. Irský ministr zahraničí varoval, že přidružené členství „riskuje, že Ukrajinu ponechá v limbu“.

Zelenského odmítnutí je sázkou na to, že Evropa potřebuje Ukrajinu uvnitř svých institucí víc, než Ukrajina potřebuje náhradní status mimo ně. Pokud se přidružené členství stane pro evropské metropole dostatečně pohodlným řešením, tlak na dokončení plného přistoupení zeslábne. Pro Kyjev je právě toto pohodlí skutečným rizikem.