Itálie zavřela Schengen pro Španělsko

Během zhruba jednoho dne přešlo z Maroka do Ceuty 50 000 až 60 000 lidí. Nejméně 57 jich na pláži Tarajal utonulo nebo zahynulo v tlačenici (PBS, Boston Herald/AP). Údaje se dál měnily a zůstávají předběžné. Španělsko nasadilo armádu. Itálie během několika hodin oznámila cílené kontroly příjezdů ze Španělska (DW). Francie posílila hranici. Panika se po Evropě šířila rychleji než důkazy, o které se opírala.

Ceuta je území EU, ale ne Schengen tak, jak si ho většina lidí představuje

Samotný průlom byl skutečný a smrtící. Ceuta je však španělské město na severním pobřeží Maroka: území EU na africké půdě, jehož svrchovanost Maroko zpochybňuje. Pedro Sánchez krizi popsal jako porušení územní celistvosti Španělska (New York Times).

Dostat se do Ceuty neznamená vstoupit do Evropy bez pasových kontrol. Unijní právo vyžaduje kontrolu totožnosti u každého, kdo Ceutu nebo Melillu, druhou španělskou enklávu v severní Africe, opouští směrem na pevninské Španělsko (EUR-Lex). Schengen, tedy zóna 29 zemí, v níž se za běžných okolností překračují hranice bez pasových kontrol, začíná až za těmito kontrolami. Evropská komise během krize potvrdila, že nezaznamenala žádný následný pohyb lidí z Ceuty do jiných členských států (Euronews, Notimérica).

Právě rozdíl mezi televizními záběry a právní geografií celé věci ukázal, jak politické reakce vznikaly.

Reakce předběhly důkazy

Největší pozornost vyvolal krok Itálie. Řím ho označil za pozastavení Schengenu se Španělskem a zaměřil ho na občany zemí mimo EU, kteří ze Španělska přilétají nebo připouvají (Guardian). Nizozemská média přitom našla jen slabé důkazy o skutečném přesunu lidí z Ceuty dál do Itálie (NRC). Francie posílila kontroly, které udržuje už od pařížských útoků z roku 2015, takže její reakci bylo obtížné odlišit od běžného režimu (Politico).

Politická rétorika zašla dál. V Nizozemsku Geert Wilders požadoval vyloučení Španělska ze Schengenu. Rakouská FPÖ mluvila o „organizované invazi“. Tato tvrzení ale narážejí na data agentury Frontex: od ledna do června 2026 činil počet nelegálních překročení vnějších hranic EU zhruba 49 000, meziročně o 37 % méně (Kurier). Vlna v Ceutě působila sama o sobě obrovsky. Celkový trend v EU však nerostl.

Unijní právo umožňuje každému členskému státu Schengenu dočasně obnovit kontroly na vlastních hranicích, pokud čelí vážné hrozbě pro veřejný pořádek (European Commission). Žádný stát ale nemůže jednostranně vyloučit jiného člena z celého prostoru (Deutschlandfunk).

Nejvýraznější kontrast nabídlo Portugalsko. Krajně pravicová Chega žádala okamžité obnovení kontrol na hranici se Španělskem (RTP). Premiér Luís Montenegro označil situaci za vážnou, pozastavení Schengenu však odmítl a zvolil posílenou spolupráci (ECO).

Marocká páka existuje, organizace průlomu prokázaná není

Několik vlád četlo prudký nárůst přechodů jako marocký tlak na Španělsko. Maroko kontroluje policejní režim kolem obvodu Ceuty a může přístup k hranici zpřísňovat i uvolňovat. Marocké síly později proti dalším přechodům použily vodní děla a varovné výstřely, zatímco marocký velvyslanec odmítl, že by Rabat události schválil (The Journal/AP). Španělští představitelé nabídli jiné vysvětlení: převaděči podle nich využili zvěsti kolem nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zakázalo okamžité vracení migrantů připlouvajících po moři (Al Jazeera).

Dostupná fakta potvrzují, že Maroko má vůči Španělsku páku. Nedokazují, že Rabat tuto vlnu zorganizoval.

Krize přinesla skutečné oběti a skutečnou mimořádnou situaci na hranici. Nepřinesla ale důkazy o bezpečnostní hrozbě pro celý Schengen. Na tomto rozlišení záleží, protože vlády, které reagovaly nejrychleji, zacházely s Ceutou jako s důkazem systému v obležení. Právní geografie, hodnocení Evropské komise i data Frontexu přitom ukazovaly opačným směrem. Madrid Ceutu bez Rabatu zvládnout nemůže a Rabat může odpovědnost odmítat, aniž by se své páky vzdal. Cenu za obojí zaplatili lidé na pláži Tarajal.