Berlín žádá škrt 400 miliard €

Německo je připraveno zablokovat návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,76 bilionu eur, pokud jej Evropská komise nesníží o „několik set miliard eur“. Kancléř Friedrich Merz to řekl 28. července (Handelsblatt, Evropský parlament). Podle unijních smluv musí víceletý finanční rámec, tedy sedmiletý plán určující, kolik peněz půjde do jednotlivých politik, schválit jednomyslně všech 27 vlád (EUR-Lex). Každý stát má veto. Německo jako největší čistý plátce EU teď dává otevřeně najevo, že je ochotné ho použít.

Nejde o účetní spor v Bruselu. Z tohoto balíku se v chudších regionech Evropy platí čistírny odpadních vod, venkovský internet, zemědělské příjmy i granty pro začínající firmy. Pokud by se rozpočet zmenšil v rozsahu, který Berlín požaduje, řada regionů by výpadek nedokázala jednoduše nahradit vlastním dluhem.

Rozsah německého požadavku

Podle uniklého dokumentu německé vlády, o němž jako první informovala agentura Reuters, Berlín žádá škrt zhruba 400 miliard eur, tedy přibližně pětinu návrhu (Euractiv). Německý ministr pro evropské záležitosti Gunther Krichbaum tuto částku veřejně zopakoval 22. července. Tvrdí, že zemědělské a regionální fondy by se měly sloučit, aby zbylo více peněz na obranu, umělou inteligenci a konkurenceschopnost.

Berlín argumentuje domácí politikou. Německo omezuje vlastní výdaje a Merz říká, že voliči nepřijmou, aby současně rostl německý účet za EU. Podobně uvažují Rakousko, Švédsko a Nizozemsko. Vyjednávací text Rady z června 2026 už návrh Komise snížil na zhruba 1 730 miliard eur, tedy asi o 2 % (Eucrim). Pro Německo je to pořád málo.

Evropský parlament tlačí opačným směrem. Chce vyšší rozpočet, částečně financovaný novými daněmi vybíranými na unijní úrovni, včetně odvodu pro velké firmy (Evropský parlament). Německo odmítá i tento návrh.

Kam peníze míří a kdo o ně přijde

Evropská komise chce regionální rozvojové granty, zemědělské platby a peníze na rybolov spojit do jediných národních plánů pro každý členský stát (Komise). Regiony se obávají, že by tím větší kontrolu nad penězi získaly národní vlády. Polské samosprávy varovaly, že nový model přesouvá moc pryč od regionálních programů (Wspólnota). Podobné riziko pro celou EU popsala bruselská analytická instituce Bruegel (Bruegel).

Ještě před případným německým škrtem by podle Italského institutu pro mezinárodní otázky společný balík na regiony a zemědělství reálně klesl asi o 14 % proti současnému období (IAI). Dnešní Fond soudržnosti, který pomáhá méně bohatým státům dohánět unijní průměr, hradí až 85 % uznatelných nákladů projektů v zemích, jejichž národní příjem je pod 90 % průměru EU. Polsko v současném cyklu získalo 10,75 miliardy eur, Rumunsko 4,09 miliardy eur (Evropský parlament). Když se tento balík zmenší, obec nepřichází jen o položku v rozpočtu. Přichází o čistírnu.

Rumunsko je pod tlakem ze dvou stran. Už nyní má potíže prosadit reformy, které potřebuje k uvolnění zhruba 4,5 miliardy eur z pandemického fondu obnovy před srpnovým termínem (To Brief). Přísnější rozpočet po roce 2027 by dopadl na zemi, která si výpadek nemůže snadno půjčit na trzích.

Berlínská střídmost končí na německé hranici

Německo má pravdu v tom, že část unijních peněz se utrácí špatně. Evropský účetní dvůr opakovaně upozorňuje na problémy s čerpáním, tedy na peníze, které jsou sice přidělené, ale nikdy se nevyužijí, často proto, že projekty uvíznou nebo místní správa nestíhá (EÚD). Větší rozpočet sám o sobě neznamená lépe utracené peníze.

Merz ale zároveň odmítl navrhovaný strop 100 000 eur na zemědělské dotace pro jednu farmu, protože by poškodil velké podniky v severním a východním Německu (n-tv). Rozpočtová kázeň má tedy platit hlavně za hranicemi.

Německý argument naráží i na nedávná rozhodnutí samotné EU. Členské státy schválily 150 miliard eur společného dluhu na obranu prostřednictvím nástroje SAFE, tedy půjčky, v níž všech 27 zemí společně získává peníze na kapitálových trzích a silnější dlužníci sdílejí náklady se slabšími (Komise). Rozpočet má zároveň pokrýt 149,3 miliardy eur na splácení dluhu z pandemického fondu NextGenerationEU (Evropský parlament). Pokud si Evropa dokáže společně půjčit na zbraně, pak odmítnutí udržet granty na kanalizaci a venkovský internet není fiskální nutnost, ale politická volba. Skutečný spor se vede o to, kdo tlak ponese: farmáři, obce, chudší členské státy, nebo národní rozpočty, které chce Německo chránit.