Skip to main content
TECH_SCIENCE10 / 10 · příběh dne3 min · 622 slov · 14 zdrojů

Boom chobotnic zatěžuje lov krabů i hřebenatek

✦
Napsáno AIto brief AI · 30. září 2026, 02:50
Jak vznikl

The Channel’s unexpected catch fills crates as older fisheries count the cost.

Kompozice obrazu · tobrief
text · 3 min čtení

Po letech, kdy roční úlovky nedosahovaly ani 30 tun, vylovili rybáři v Lamanšském průlivu 2 600 tun chobotnice obecné v roce 2025 a v roce 2026 už přes 3 000 tun. Vyplývá to z údajů britské Marine Management Organisation, o nichž informovala agentura Reuters (Reuters prostřednictvím AsiaOne). Pro obchodníka s rybami Iana Perkese z Brixhamu to znamenalo velké dodávky a zájem kupců z jižní Evropy. Nárůst úlovků se odehrál v létě, kdy evropská moře zaznamenala nejteplejší povrch od začátku měření v roce 1982: průměrná teplota od června do srpna činila 21,6 °C, uvádí stejná analýza Reuters (Reuters prostřednictvím AsiaOne).

Výnosný úlovek má i svou cenu

Nárůst byl natolik výrazný, že se jím zabývali vědci. Recenzovaná analýza údajů o úlovcích spočítala, že komerční úlovky v roce 2025 dosáhly téměř 65násobku ročního průměru z let 2017–2024 (Journal of Fish Biology). Studie vychází ze stejných údajů o vyložených úlovcích jako Reuters, takže nárůst popisuje podrobněji, ale nezávisle ho nepotvrzuje.

Chobotnice loví kraby hnědé, humry a hřebenatky, na nichž stojí zavedený rybolov v průlivu. Marine Biological Association odhadla, že boom mohl od ledna do září 2025 připravit rybáře o úlovky těchto druhů v hodnotě asi 10 milionů liber. Vyložené chobotnice měly za stejné období hodnotu zhruba 12 milionů liber (Reuters prostřednictvím To Vima). Odhad se týká loňského roku, tedy období před letošními letními vedry.

Údaje o vyložených úlovcích ukazují, kolik chobotnic rybáři přivezli, nikoli proč jich přibylo. Nárůst se časově překrýval s teplejším mořem, úlovky ale ovlivňuje také počet lodí zaměřených na daný druh, používané náčiní a poptávka odběratelů. Cefas, vědecká agentura britské vlády pro rybolov, letos v létě zaznamenala rekordní teploty na několika měřicích místech a obdržela hlášení o neobvyklém výskytu žraloků, měsíčníků a medúz. Stále vyhodnocuje, co tyto změny znamenají pro odvětví (Cefas).

Co vlastně měří „rekordně teplé moře“

Údaj o rekordně teplém létě v evropských mořích se týká teploty jejich povrchu. Satelity měří teplo vyzařované z nejvyšší vrstvy vody; bóje a lodě pak vodu měří přímo, aby ověřily přesnost satelitních odhadů (NOAA). Představte si, že ponoříte ruku na hladinu vany. Zjistíte, že je voda nahoře teplá, ale ne to, zda teplo sahá až ke dnu, kde žijí krabi a hřebenatky.

Vědci posuzují teplotu moře také ve srovnání s tím, co je pro dané místo a roční dobu obvyklé (Hobday a kol.). Teplota běžná ve Středomoří může být mnohem severněji výjimečná. V Biskajském zálivu mezi Francií a Španělskem dosáhla průměrná letní teplota 21,4 °C, tedy o více než 2,4 °C nad normálem z let 1991–2020 (Reuters prostřednictvím To Vima).

Mizející podmořské školky u Španělska

Chobotnice ukazují, které druhy se mohou v teplejší vodě prosadit. Na druhé straně zálivu, u severního pobřeží Španělska, se obavy týkají toho, co mizí. Mořský ekolog José Manuel Rico Ordás odhaduje, že od roku 2010 zmizelo asi 95 % rozsáhlých porostů velkých hnědých chaluh u Asturie (Reuters prostřednictvím Gulf Times).

Porosty chaluh fungují jako podmořské školky: mezi vysokými řasami nacházejí mladé ryby potravu i úkryt. Ordás připisuje jejich úbytek především změně klimatu; přispívá k němu také spásání chaluh rybou Sarpa salpa, které se daří v teplejší vodě. Jeho odhad zachycuje úbytek za více než deset let, takže neukazuje, jaký podíl na něm mělo právě letošní léto.

K tomuto dění dochází na pozadí dlouhodobého oteplování. IPCC spojuje oteplování způsobené lidskou činností s častějšími a déle trvajícími mořskými vlnami veder (IPCC). Začátkem září Copernicus oznámil mimořádně teplý povrch světového oceánu v srpnu. Šlo o jiné území a soubor dat než v evropském rekordu (Copernicus); o zprávě jsme psali spolu s horkem na souši (To Brief).

V Brixhamu se změna projevuje už na nábřeží, v bednách s úlovkem i v cenách, které nabízejí jihoevropští odběratelé. Nárůst chobotnic změnil, co rybáři loví a prodávají. Zatím ale není prokázáno, jak velkou ztrátu kvůli němu utrpěly flotily lovící kraby, humry a hřebenatky.

Details about this article
Model:
claude-opus-5-5
Generated:
9/30/2026, 1:53:35 AM
Pipeline run:
eu_pipeline_20260930_005007
Watermark:
SynthID (Google's invisible watermark)
Human review:
None before publication
Learn more about our methodology →