PET neuvádí žádný sabotážní útok

Dánská bezpečnostní služba PET tvrdí, že ruské operace proti dánským zbrojovkám přibývají. Neuvedla však jedinou firmu, místo ani poškozenou zásilku, které by dokládaly, že k útoku došlo. Jak uvedla agentura Reuters, analytička PET Josefine Christensenová na bezpečnostní konferenci v Kodani 7. října řekla, že aktivita zesílila na začátku léta a nyní se zaměřuje na výrobu zbraní pro Ukrajinu. Zatím jde o zpravodajské hodnocení, nikoli o doložený incident.

Co PET skutečně řekla

Christensenová svá slova pronesla podle zprávy Reuters; přepis jejího vystoupení zveřejněn nebyl. Uvedla, že PET na jaře zaznamenala „spoustu plánování, ale jen velmi málo uskutečněných akcí“. Od začátku léta pak podle ní Rusko začalo dělat „mnohem víc“ a nyní se „snaží zasahovat cíle“ (Reuters). Popsala také, že na Telegramu a dalších platformách oslovují lidi, které chtějí naverbovat, a často je nejprve žádají jen o fotografování určitého místa.

Samotné „mnohem víc“ neříká, co se stalo ani kde. Mohlo jít o sledování, přípravu, zmařený pokus nebo akci proti firmám s vazbou na Dánsko v zahraničí. PET může mít také informace, které nemůže zveřejnit. Jde o možná vysvětlení, nikoli potvrzená fakta.

Novější vyjádření jde dál než vlastní prohlášení PET z 5. září. Tehdy služba popsala konkrétní ruské plánování a pokusy verbovat lidi v Dánsku k fotografování firem a infrastruktury, především těch, které se podílejí na vojenské pomoci Ukrajině (PET). Neuvedla žádný případ, při němž by některá z těchto firem či zařízení utrpěly škodu. To Brief dánská varování tajných služeb sleduje už od té doby (To Brief). Anglická stránka na webu PET stále uvádí, že služba neví o žádné konkrétní ruské fyzické sabotáži v Dánsku (PET); není však jasné, zda stránka vznikla před vyjádřením Christensenové.

Kde jiné vlády uvedly konkrétní případy

Zkušenosti sousedních zemí ukazují, proč evropské vlády berou tuto hrozbu vážně. Polští žalobci uvádějí, že v noci z 15. na 16. listopadu 2025 vybuchla pod nákladním vlakem nálož s výbušninou C4. Útočníci podle nich pracovali pro ruskou rozvědku (polská prokuratura). Trať vede z Varšavy do Dorohusku na ukrajinské hranici a slouží k přepravě zásob na východ. Zveřejněné informace popisují menší škody a krátké přerušení provozu, nikoli ztrátu vojenského nákladu.

Estonsko nabízí případ útoku na továrnu. Dne 29. září estonská bezpečnostní služba KAPO připsala srpnový žhářský útok na zbrojařskou firmu Milrem Robotics ruským bezpečnostním službám (KAPO). Německá vláda podobné závěry zveřejnila v souvislosti s dronem opatřeným výbušninami, který 4. srpna našli poblíž ukrajinských nákladních letadel na letišti Lipsko/Halle (německá vláda).

V každém z těchto případů úřady uvedly místo, datum a údajného zadavatele. Žádné z citovaných prohlášení neříká, že by se zásilka určená Ukrajině ztratila nebo zpozdila. PET zatím neuvedla žádný z těchto tří údajů.

Kdo hlídá zbrojovky

Tato mezera je důležitá, protože za ochranu před sabotáží odpovídají jednotlivé státy. V Dánsku hrozbu vyhodnocuje PET, objekty střeží policie a obvinění předkládají žalobci. Po výbuchu v Polsku tamní policie spustila zvláštní operaci na ochranu železnic (polská policie). Dánsko nezveřejnilo nic srovnatelného o tom, která místa je třeba chránit ani jak ochranu zajišťuje.

Mlčení má dopady i za hranicemi Dánska. Pokud má PET pravdu, že Rusko míří na výrobu pro ukrajinskou frontu, slouží tyto závody válečnému úsilí Kyjeva stejně jako dánské ekonomice. Partneři závislí na jejich produkci nemohou z veřejných informací PET riziko posoudit.

Případy z Polska a Estonska jsou důvodem brát varování PET vážně, samy o sobě však nepotvrzují sabotáž v Dánsku. Podle veřejně dostupných informací zatím PET vydala věrohodné hodnocení hrozby, nikoli doložený přehled útoků na dánském území. PET a dánská vláda by měly veřejnosti vysvětlit, které operace přešly od průzkumu k útoku a zda některá z nich zasáhla dodávku určenou Ukrajině.