Soud EU odmítl automatický odklad azylových řízení

Nizozemské úřady už nemohou nechávat žádosti o azyl bez vyřízení jen proto, že žadatelé už mají dočasnou ochranu. Rozhodl o tom 1. října Soudní dvůr Evropské unie (tisková zpráva soudu, rozsudek SDEU). Žádosti musí vyřídit, nebo prokázat, že náhlý příliv žadatelů znemožňuje rozhodnout včas. Výklad práva EU od Soudního dvora musí uplatňovat vnitrostátní soudy v celé Unii.

Dočasná ochrana je status EU, který lidem prchajícím před ruskou invazí umožnil žít a pracovat v Unii bez individuálního azylového řízení. Případ, který pravidla prověřil, se týká UB, čínského občana ujgurského původu. Do Nizozemska přijel v březnu 2022 s ukrajinskou manželkou a dítětem (rozsudek SDEU). O měsíc později požádal o azyl a úřady jeho žádost odložily na dobu, po kterou potrvá jeho dočasná ochrana.

Podle soudu úřady nesmějí žádosti „obecně a automaticky“ pozastavovat (tisková zpráva soudu). Výjimku připustil jen úzkou. Pokud náhlý příliv žadatelů objektivně znemožní dodržet zákonné lhůty, mohou úřady rozvrhnout vyřizování žádostí do etap a určit jejich pořadí. Vnitrostátní soudy ale musí ověřit, zda bylo každé zdržení nezbytné (rozsudek SDEU).

Rozsudek sám nikomu azyl neuděluje. Pravidlo stanovil Soudní dvůr EU, nyní ho na odvolání UB uplatní Raad van State, nejvyšší nizozemský správní soud (Raad van State). O jednotlivých žádostech budou rozhodovat nizozemské azylové úřady podle konkrétních okolností.

Pauza, kterou si stát zvolil

Fronta vznikla jako důsledek politického rozhodnutí. Dne 30. března 2022 tehdejší ministr parlamentu oznámil, že lidé žádající o dočasnou ochranu podají zjednodušenou žádost o azyl a obvyklé azylové pohovory se zastaví (Tweede Kamer). Stát lidi vyzval, aby podepsali azylové formuláře, a pak je odložil do šuplíku.

Současný ministr Bart van den Brink pozastavení obhajuje tím, že tito žadatelé už ochranu mají a je jich velmi mnoho. Ve vysílání NOS řekl, že přednost mají nově příchozí a běžná fronta čítající přes 50 000 případů (NOS).

Jeho argument má svou váhu. Dočasná ochrana má mimo jiné zabránit tomu, aby příliv velkého počtu lidí ochromil azylové úřady, a soud připustil postupné vyřizování žádostí, pokud úřadům skutečně dojde kapacita. Fronta, v níž jsou tyto žádosti automaticky poslední, se však velmi podobá plošnému pozastavení, které soud odmítl.

Test nezbytnosti podle našeho výkladu po soudcích zřejmě bude vyžadovat konkrétní údaje: skutečný počet případů, dostupný počet zaměstnanců a kroky, které úřady podnikly, aby žádosti průběžně vyřizovaly. Samotný rozsah skupiny nejspíš stačit nebude.

Kolik žádostí čeká a kde jinde

Skutečný počet nevyřízených žádostí nikdo nezná. Nejspolehlivější oficiální údaj říká, že k 2. září mělo dočasnou ochranu 140 560 lidí z Ukrajiny. Číslo uvádí dopis ministra parlamentu (Tweede Kamer). Jde o počet lidí s ochranou, nikoli o počet nevyřízených azylových žádostí.

Někteří lidé se mezitím odstěhovali, žádost stáhli nebo změnili status a soupis čekajících žádostí úřady nezveřejnily. I naše první zprávy obě čísla považovaly za totožná (To Brief).

Poslanci zatím jen kladou otázky. Dne 7. října požádali poslanci napříč stranami ministra o dopis s vysvětlením důsledků rozsudku, včetně toho, zda by za pozdní rozhodnutí mohly soudy státu uložit penále (výbor Tweede Kamer).

Stejné pozastavení zakotvily v zákonech i další země. Německý zákon o azylu stanoví, že řízení „spočívá“, dokud trvá dočasná ochrana (§ 32a AsylG). Belgický zákon o pobytu cizinců odkládá posouzení žádosti do konce ochranného režimu (belgický zákon o pobytu cizinců). Italské nařízení z března 2022 odkládá jak posouzení žádosti, tak rozhodnutí (Gazzetta Ufficiale). Pokud soudy tato pozastavení přezkoumají, budou muset ve všech třech zemích uplatnit test stanovený v Lucemburku.

Pro rodiny se dnes rozsudkem mnoho nemění. Dočasná ochrana platí do 4. března 2028 a zamítnutí žádosti o azyl by ji neukončilo (rozhodnutí Rady EU). Rodiny se obávají hlavně toho, co přijde potom. Anna Bieliaieva z uprchlické komunity Vital'nya řekla NOS, že její syn, který strávil polovinu života v Nizozemsku, se stále ptá, do které školy půjde a zda tam zůstanou (NOS).

Automatické pozastavení skončilo. Van den Brink je nyní musí nahradit jednou ze dvou věcí: nizozemské úřady začnou žádosti vyřizovat, nebo před soudy doloží, že další zdržení splňuje úzkou výjimku pro náhlý příliv žadatelů. Důkazy musí začít přesným počtem nevyřízených žádostí, který ministerstvo dosud nezveřejnilo. Počet 140 560 lidí s dočasnou ochranou ho nahradit nemůže (Tweede Kamer).