EU schválila návratová centra bez hostitelské země

Dne 1. října ministři EU definitivně schválili nařízení, které vládám umožňuje posílat lidi bez práva pobývat v Unii do „návratových center“ v zemích mimo EU (Council, EFE). Pravidla pro centra začnou platit dnem, kdy nařízení vstoupí v účinnost. Vlády, které jejich vznik prosazují nejvíc, ale dosud nezveřejnily dohodu s žádnou zemí ochotnou centrum hostit.

Nařízení dává vládám pouze oprávnění. Skutečný odjezd závisí na dalších aktérech: národních vládách, hostitelské zemi, soudech a nakonec i zemi původu daného člověka.

Kdo o čem rozhoduje

Vše začíná v hlavním městě dané země. Její úřady rozhodnou, že člověk musí odjet. Podle nového evropského příkazu k návratu pak zaznamenají základní údaje do společného formuláře, který si mohou přečíst i ostatní členské státy. Zda podle rozhodnutí druhá země bude jednat, zůstává na její vůli (Brussels Times).

Právě tato volnost vadila Španělsku. Madrid chtěl, aby všechny země Schengenu musely rozhodnutí ostatních vymáhat. V Schengenu lidé překračují většinu hranic EU bez pasových kontrol, a podle Španělska by se tak člověk mohl vyhnout vyhoštění prostým přesunem do jiné země. Madrid považoval za příliš slabou také ochranu rodin v návratových centrech; jako jediná vláda hlasoval proti nařízení (elDiario.es). Zablokovat ho ale nemohl: prošlo kvalifikovanou většinou, tedy váženým hlasováním, v němž žádná země nemá právo veta.

Návratová centra přicházejí na řadu až později. Poslat do nich lze pouze lidi, o jejichž návratu už bylo rozhodnuto. Hostitelská země musí dodržovat mezinárodní právo v oblasti lidských práv, včetně zákazu poslat někoho dál do země, kde mu hrozí pronásledování nebo mučení. Děti bez doprovodu jsou z pravidel vyňaty, rodiny s dětmi ale nejsou vyloučeny stejně jednoznačně (ECRE). Soudy mohou posoudit, zda každý jednotlivý přesun tyto podmínky splňuje.

Nařízení vstoupí v účinnost den poté, co bude zveřejněno v Úředním věstníku EU, v němž se oficiálně publikují právní předpisy Unie. Pravidla pro návratová centra začnou platit hned od tohoto dne. Většina ostatních nových postupů se spustí až o rok později (Council).

Chybí hostitelská země

Dánsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Řecko se v září dohodly na společném modelu návratových center a chtějí první lidi přesunout v roce 2027 (Danish ministry). Od té doby jako skupina jednají s možnými hostitelskými zeměmi (To Brief).

V den schválení nařízení německý ministr vnitra Alexander Dobrindt řekl, že ochotu možných hostitelských zemí je ještě třeba dojednat. Doufal, že se podaří dosáhnout dohody do konce roku (Tagesschau). Dánský ministr pro migraci Morten Bødskov prohlásil, že právní základ je nyní připraven (The Copenhagen Post). Ten se ale týká pouze unijní strany. Pět vlád stále potřebuje hostitelskou zemi a žádná dosud nezveřejnila podepsanou dohodu.

Proč nestačí najít hostitele

I podepsaná dohoda by vyřešila jen jednu překážku. Podle výzkumníků z německého institutu SWP souhlas hostitelské země nezavazuje zemi původu člověka, aby mu vydala cestovní doklady nebo ho přijala zpět (SWP). Hostitel souhlasí s přijetím lidí. Přijmout je zpět domů může pouze jejich země původu.

Právě s tímto druhým krokem má Evropa potíže už dnes. V roce 2025 nařídily státy EU 491 950 lidem, aby opustili Unii, a 135 460 lidí vrátily do zemí mimo EU (Eurostat). Nejde o stejnou skupinu lidí, takže rozdíl mezi těmito čísly neukazuje, kolik by mohla návratová centra přidat. Ukazuje ale, že nařídit odjezd je dlouhodobě snazší než ho uskutečnit.

Z upozornění SWP plyne možné riziko: pokud země původu odmítne vydat doklady, mohou lidé v centru zůstat. Nevyřešený případ se tím přesune mimo EU, ale nezmizí. Zda k tomu dojde, závisí na dohodách se zeměmi původu; nové nařízení je samo nezajišťuje.

Pět vlád slibujících první přesuny proto musí předložit dvě věci: zveřejněnou dohodu s hostitelskou zemí, která obstojí před soudem, a způsob, jak získat doklady od zemí, odkud lidé skutečně pocházejí. Nařízení návratová centra umožňuje, jeho zastánci ale dosud nezveřejnili dohodu s žádnou hostitelskou zemí. Plánovaný termín přesunů tak zatím zůstává jen záměrem.