Zakázky mohou zvýhodnit evropské zboží

Evropská komise představila 9. září návrh nařízení o zadávání veřejných zakázek, který by zadavatelům v celé EU umožnil zvýhodnit evropské dodavatele (Evropská komise). Tři dosavadní směrnice má nahradit jediné nařízení, přímo použitelné ve všech 27 členských státech. Jak jsme uvedli minulý týden po úniku návrhu (To Brief), při hodnocení nabídek by se měl důraz přesunout od nejnižší ceny ke kvalitě. Zatím se však nic nemění. Než začnou nová pravidla platit, musí návrh schválit Evropský parlament i Rada EU, v níž vyjednávají vlády členských států.

Dobrovolné pravomoci, skutečná volba

Návrh nabízí soubor nástrojů, jejich použití však zadavatelům nenařizuje. Mohli by omezit přístup dodavatelům ze zemí, které evropským firmám nezaručují účast ve svých veřejných zakázkách, nebo požadovat, aby určitý minimální podíl zboží v nabídce pocházel z EU (návrh nařízení, Politico). Francouzský starosta by tak mohl vyřadit čínského výrobce autobusů, zatímco finská nemocnice by tuto možnost vůbec využít nemusela.

Rozhodující hranici vytyčují obchodní dohody. Zemím, jako jsou USA, Japonsko či Norsko, jimž přístup k evropským zakázkám zaručují dohody Světové obchodní organizace nebo dvoustranné smlouvy s EU, by současná práva zůstala. Omezení by naopak mohla dopadnout na firmy ze zemí bez takových dohod, například z Číny a Indie (The Guardian, návrh nařízení). Polské úřady by ovšem nesměly zvýhodnit polské společnosti před německými, protože pravidla jednotného trhu nadále zakazují diskriminaci mezi členskými státy.

Silnější a oddělenou pravomoc by získala Evropská komise. Pokud by zjistila, že některá třetí země systematicky vylučuje evropské firmy ze svých zakázek, mohla by zavést povinná omezení. Peking už na užší použití podobného postupu reagoval. Když Brusel v roce 2025 podle stávajícího nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek omezil přístup čínských dodavatelů k tendrům na zdravotnické prostředky, Čína odpověděla omezeními pro dodavatele z EU (Crowell). Riziko odvety tak má konkrétní precedens.

Minimální váha kvality bez záruk pro pracovníky

Standardem při zadávání zakázek by se měl stát nejlepší poměr ceny a kvality. Kvalita by tvořila nejméně 30 % hodnocení, u služeb náročných na lidskou práci, například úklidu či ostrahy, pak alespoň 50 % (EU Perspectives, návrh nařízení). Samotné podíly však nezaručují ochranu zaměstnanců. Italská odborová centrála CGIL upozorňuje, že návrh může oslabit italský zákoník veřejných zakázek z roku 2023, podle něhož musí uchazeči uvést příslušnou kolektivní smlouvu a doložit rovnocenné pracovní podmínky (Il Fatto Quotidiano). Jelikož evropské nařízení stojí nad vnitrostátním právem, bude podstatné, zda si Itálie bude moci přísnější požadavky ponechat. Evropská odborová konfederace proto vyzvala Parlament a Radu, aby do návrhu doplnily závazné záruky pro pracovníky (ETUC).

Vlády se zatím nerozhodly

Eurokomisař Stéphane Séjourné tvrdí, že zadavatelé mohli kvalitu zvýhodňovat už nyní, kvůli obavám ze soudních sporů se tomu však vyhýbali. Za rozhodnutí o veřejných nákupech mají podle něj nést politickou odpovědnost například starostové (Le Monde). Německá obchodní a průmyslová komora považuje požadavky na místní původ za krajní řešení, které může zvýšit ceny a vyvolat odvetu (DIHK). Devět členských států včetně Švédska, Česka, Finska a Irska už v prosinci 2025 varovalo, že široce pojatá politika evropského zvýhodnění může poškodit hospodářskou soutěž (Euronews). Toto varování však předcházelo nynějšímu návrhu a žádná vláda se k němu dosud formálně nepřihlásila ani jej neodmítla.

V řádném legislativním postupu se na konečném znění musejí shodnout Evropský parlament a Rada EU. V Radě je potřeba kvalifikovaná většina: nejméně 15 z 27 vlád, které zastupují alespoň 65 % obyvatel Unie (Evropský parlament). Ani jedna instituce zatím nezačala připravovat svou vyjednávací pozici. Ještě před hlasováním bude patrně důležitá praktická otázka: kdo ověří, že zboží v nabídce skutečně pochází z EU, a kdo zaplatí rozdíl, pokud upřednostnění evropských dodavatelů zakázku prodraží?

Evropská komise navrhla možnost zvýhodnit evropské dodavatele, nikoli povinnost. O tom, zda v EU vznikne jednotné pravidlo pro veřejné nákupy, nebo pouze nabídka nástrojů, kterou mohou zadavatelé nechat ležet, nyní rozhodnou Evropský parlament a členské státy. Ani jedna strana zatím své karty neodkryla.