EU vyřadila dva oligarchy, 3,000 ponechala na seznamu

Prodloužení sankcí EU proti jednotlivcům vyžaduje souhlas všech členských států. V úterý se vlády dohodly, že z ruského sankčního seznamu vyřadí miliardáře Ališera Usmanova a Michaila Fridmana. Omezení pro více než 3 000 dalších osob a subjektů (Kyiv Independent) zůstávají v platnosti do 22. září 2029 (The Guardian). Lotyšsko a Estonsko mezitím na oba muže uvalily vlastní sankce, těmi ale nelze obnovit zmrazení majetku platné ve všech 27 členských státech.

Proč má jeden seznam takový dosah

Význam seznamu EU spočívá v povinnostech, které ukládá soukromým firmám. Nařízení č. 269/2014, které mění sankční seznam pro Rusko v závazná finanční pravidla, ukládá každému, kdo drží peníze osoby na seznamu, aby je zmrazil. Nikdo jí také nesmí platit (EUR-Lex). Tato povinnost platí pro banky a firmy z EU, ať podnikají kdekoli. Vztahuje se také na občany EU v zahraničí a na každou transakci, která se alespoň zčásti uskuteční v Unii.

Stejný seznam tak kontroluje banka ve Frankfurtu, notář v Miláně i fond v Lucemburku. Jakmile vyřazení nabude právních účinků, jména obou mužů na seznamu už nebudou. Tím skončí pouze omezení podle tohoto seznamu; samostatné příkazy týkající se konkrétního majetku představují jinou právní otázku.

Přesný okamžik účinnosti se ještě upřesňuje. BBC Russian v úterý večer informovala, že rozhodnutí se objevilo v Úředním věstníku EU, kde musí být právní akty zveřejněny, než začnou platit (BBC Russian). To Brief zatím přímo ve věstníku neověřil číslo pozměňujícího aktu ani čas, kdy začne platit.

Jak dvě jména zkomplikovala prodloužení sankcí

Prodloužení těchto zápisů vyžaduje jednomyslný souhlas, takže každá vláda může rozhodnutí zablokovat. Před vypršením lhůty tak spor o jedno jméno ovlivňuje osud tisíců dalších. Pokud se sankce neprodlouží, přestanou platit všem lidem a subjektům na seznamu.

Podle diplomatů, s nimiž mluvila Euronews, se Francie připojila ke Slovensku a žádala vyřazení Usmanova (Euronews). Paříž svůj postoj veřejně nevysvětlila. Při prodlužování vypršela platnost i dalších zápisů, dohodu však brzdil spor o tato dvě jména.

Lotyšsko 21. září veto uplatnilo, pak od něj ustoupilo. Zdůvodnilo to obavou, že při vypršení platnosti celého seznamu by sankce přestaly platit i všem ostatním na něm (Kyiv Independent, The Guardian). O tom, jak se lotyšské veto zhroutilo, jsme psali dříve.

Estonsko vyřazení mužů odmítalo, při hlasování se však zdrželo. Při jednomyslném rozhodování se tím rozhodnutí zablokovat nedá, takže Tallin zaznamenal své námitky, aniž by hlasování zastavil. Estonské ministerstvo zahraničí výsledek označilo za prodloužení sankcí vůči jednotlivcům o tři roky (Estonské ministerstvo zahraničí). Delší interval omezuje počet termínů, kdy může jedna vláda pohrozit zablokováním celého seznamu.

Co baltské sankce dokážou a co ne

Lotyšská vláda 23. září oznámila finanční omezení a zákaz vstupu pro oba muže (LSM). Estonsko po jejich vyřazení oznámilo vlastní vnitrostátní sankce. Obě země zatím opatření popsaly jen obecně; jejich výjimky ani data účinnosti nejsou potvrzená.

Litva je s přípravou pozadu. Její ministerstvo zahraničí navrhlo zakázat oběma mužům vstup do země na pět let (LRT). K 23. září se ještě připravovalo zmrazení jejich majetku a žádné litevské opatření nenabylo účinnosti (Lrytas/ELTA).

Vnitrostátní sankce platí jen pro osoby a firmy, na které dosáhne právo daného státu. Lotyšské nebo estonské zmrazení majetku zavazuje banky a firmy podléhající právu příslušné země. Nemůže nařídit německé ani italské bance, aby peníze zmrazila, a nemůže oba muže vrátit na seznam EU.

Zákaz vstupu může mít širší dopad díky Schengenskému informačnímu systému, společné databázi, kterou využívají pohraničníci v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Záznam jedné země může vést k odmítnutí vstupu i jinde (EUR-Lex). Není však doloženo, že Riga nebo Tallin takové upozornění vložily. I kdyby tak učinily, týkalo by se cestování, nikoli peněz.

Dohoda zajistila, že širší seznam zůstane v platnosti další tři roky. Cenou je ztráta jediného nástroje, který zavazoval všechny banky a firmy v Unii zmrazit peníze těchto dvou mužů. Lotyšské a estonské zákony je mohou omezit doma a upozornění v Schengenském systému by jim mohlo zkomplikovat cestování po Evropě, ani jedno však nedosáhne na jejich účty ve Frankfurtu nebo Lucemburku. Společné zmrazení majetku by vyžadovalo nové jednomyslné rozhodnutí EU, při němž může každá vláda vetovat — právě tento mechanismus jim nyní umožnil ze seznamu zmizet.