Inflace v eurozóně zrychlila na 3,8 %

Po srpnových 3,2 % zrychlil meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září na 3,8 %, ukazuje první předběžný odhad Eurostatu (Eurostat). Jde o nejrychlejší tempo od září 2023 (CNBC). Energie prudce zdražily, zatímco ve zbytku spotřebního koše se ceny téměř nepohnuly. Evropská centrální banka (ECB) se 29. října sejde, aby rozhodla, co tento rozdíl znamená pro úrokové sazby (ECB calendar).

Eurozónní údaj potvrzuje minulotýdenní statistiky jednotlivých zemí. Zdražení pohonných hmot tehdy vytlačilo inflaci v Německu, Francii, Itálii a Španělsku nad očekávání (To Brief).

Energie zdražily, ostatní ceny rostly pomalu

Energie tvoří zhruba 9 % spotřebního koše zboží a služeb, který Eurostat sleduje. V září byly o 18,8 % dražší než před rokem, po srpnovém růstu o 14,3 % (Eurostat). Do této kategorie patří nejen benzin a nafta, ale také elektřina, plyn a paliva na vytápění.

Zdražení se mezi zeměmi liší. Inflace cen energií dosáhla v Německu 14,9 % a v Itálii 22,3 % (Destatis, Istat). Domácnosti, které vydávají větší část rozpočtu za jízdu autem a vytápění, pocítí růst cen výrazněji, než naznačuje průměr eurozóny.

Ekonomové sledují také užší ukazatel, takzvanou jádrovou inflaci. Nezahrnuje energie, potraviny, alkohol a tabák, jejichž ceny nejvíce kolísají. Ukazuje tak, zda se cenové tlaky šíří i do dalších částí ekonomiky. Jádrová inflace v září vzrostla jen na 2,5 % ze srpnových 2,4 % (Eurostat).

Signál ve službách

V rámci jádrové inflace stojí za pozornost hlavně služby. Ceny za stříhání, jídlo v restauraci nebo opravy závisí do značné míry na mzdách. Jejich růst může být prvním signálem, že si zaměstnanci vyjednávají vyšší výdělky, aby dorovnali účty za energie, a firmy pak zdražují, aby pokryly mzdové náklady. Ekonomové tomuto přenosu říkají druhotný účinek.

Inflace ve službách v září mírně zrychlila z 3,0 % na 3,2 % (Eurostat). Údaje za jediný měsíc neukazují, zda za růstem stojí mzdy, a neobsahují ani údaje o jejich vývoji. Hlavní ekonom ING Bert Colijn uvedl, že inflaci stále pohánějí především energie, širší cenové tlaky se však mohou zesilovat, pokud energie zůstanou drahé (Yahoo Finance). Podle zářijové prognózy zaměstnanců ECB dosáhne jádrová inflace vrcholu 2,8 % v roce 2027 (ECB projections).

Koho by zasáhlo zvýšení sazeb

ECB už sazby jednou zvýšila. Dne 10. září zvedla svou vkladovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 2,50 % (ECB). Jde o úrok, který ECB platí bankám za peníze uložené přes noc. Vkladová sazba určuje dolní hranici úroků, za které si banky půjčují mezi sebou; ty se pak promítají do sazeb pro jejich klienty.

To, jak rychle se změna projeví u domácností, závisí na typu hypotéky. U hypotéky s proměnlivou sazbou se úrok mění při termínu přepočtu stanoveném ve smlouvě, často po několika měsících nebo jednou za rok. Ve velké části eurozóny se nová sazba odvíjí od Euriboru, tedy sazby, za kterou si půjčují banky mezi sebou. Euribor se mění spolu se sazbou ECB.

Finsko a Francie jsou v tomto ohledu na opačných koncích. V květnu bylo 95 % finských hypoték navázáno na Euribor (Bank of Finland). Finské rodině by se při nejbližším termínu přepočtu zvýšila splátka. Ve Francii má více než 99 % hypoték pevnou sazbu (Banque de France). Stávajícím majitelům nemovitostí by zůstala splátka, kterou si sjednali; zdražení úvěrů by se týkalo hlavně těch, kteří si berou novou hypotéku.

Předběžná čísla ukazují prudký růst cen energií a jen mírné zvýšení jádrové inflace, přestože zdražily také služby. Vyšší sazby během několika měsíců zpomalují poskytování úvěrů a výdaje. Ceny pohonných hmot ani vytápění ale přímo nesníží, protože je určují globální trhy s energiemi. Pokud ECB 29. října sazby zvýší, mnoho finských dlužníků zaplatí od nejbližšího termínu přepočtu hypotéky víc. Řidičům se u čerpacích stanic rychlá úleva nedostaví (ECB calendar).