Čtyři čluny získaly Rumunsku devět dní

Na dně Dunaje teď leží čtyři bárky naložené kamením. Rumunské úřady je nechaly záměrně potopit tak, aby změnily proudění vody směrem k Cernavodă, jediné rumunské jaderné elektrárně v provozu. Provizorní podvodní bariéra zvedla hladinu u chladicího odběru o 8 centimetrů nad prognózu a druhému bloku tím zajistila nejméně dalších devět dní provozu (Digi24, HotNews). Jak jsme psali ve čtvrtek, Rumunsko už předtím informovalo Evropskou komisi, že sucho ohrožuje provoz Cernavodă. Státní tajemník ministerstva dopravy zároveň varoval, že proud Dunaje může bárky uvolnit a odnést (Știrile ProTV). Oprava je tedy zhruba stejně křehká jako problém, který má řešit.

Proč se hladina řeky mění v energetickou krizi

Jaderná elektrárna je v jádru tepelný stroj. Štěpení vyrábí teplo, teplo mění vodu v páru, pára roztáčí turbínu a použitá pára se musí znovu ochladit na vodu. V Cernavodă tuto práci dělá Dunaj. Když hladina klesne příliš nízko, čerpadla ztrácejí potřebný sání a provozovatel musí reaktor odstavit dřív, než se začne zužovat bezpečnostní rezerva.

Místní hydrologii navíc zhoršuje rameno Bala, zkratkový kanál, který podle měření odváděl zhruba 85 % dunajského průtoku pryč od trasy napájející čerpadla elektrárny (Mediafax). Rumunská vodohospodářská správa proto odstřelila ponořený skalní útvar, prohloubila koryto a nakonec potopila čtyři bárky naplněné kamením, aby zúžila vstup do ramene Bala a natlačila více vody k elektrárně (Agerpres, AP). Bárky zvítězily z prostého důvodu: daly se nasadit během několika dnů, zatímco stavební úpravy by trvaly mnohem déle.

Na vstupu do Rumunska měl Dunaj průtok asi 1 400 metrů krychlových za sekundu, tedy zhruba třetinu srpnového průměru 3 900. Hydrologové navíc čekali další pokles pod dosavadní srpnové minimum v historii měření (Radio România, Agerpres).

Cernavodă běžně vyrábí asi 20 % rumunské elektřiny (World Nuclear Association). První blok stojí od 28. července a případné odstavení druhého bloku by ze sítě ubralo přibližně 650 až 680 MW. Rumunsko se tím už posunulo z vývozce elektřiny do role dovozce: podle Serbia Energy dosáhla velkoobchodní cena elektřiny na další den 132,87 € za MWh a země potřebovala večer dovézt asi 1 700 MW (Serbia Energy). Společnost Nuclearelectrica upozornila zákazníky na možnost vyšší moci, tedy právního oznámení, že nemusí být schopna splnit své dodávkové smlouvy (ZF).

Společná řeka, nerovnoměrný tlak

Stejné sucho svírá celé povodí Dunaje, ale náklady nerozděluje rovnoměrně. Maďarská jaderná elektrárna Paks snížila výkon o 1 770 MW a vyráběla už jen zhruba 230 MW proti běžné kapacitě okolo 2 000 MW (kormany.hu). Když Maďarsku vypadla i jaderná rezerva, opřelo se o sousedy a velkou část mezery pokrylo elektřinou českého původu vedenou přes Slovensko. Samotné Slovensko mělo kvůli nízké vodě odstavených sedm z osmi turbín vodní elektrárny Gabčíkovo a Bratislava odmítla maďarskou žádost o vyšší průtok s tím, že už pouští vodu v rozsahu vyžadovaném haagskou smlouvou (TA3, Noviny.sk).

Krátkodobě z toho těží Bulharsko. Jaderná elektrárna Kozloduj zůstala v provozu, protože její vnitrozemská čerpací stanice jí dává větší vodní rezervu, kterou Paks ani Cernavodă nemají. Bulharský vývoz vzrostl na 32 000 až 33 000 MWh denně, zatímco rumunští a maďarští obchodníci sháněli přeshraniční kapacitu (Mediapool). Evropská komise uvedla, že situaci sleduje prostřednictvím ENTSO-E, sdružení koordinujícího evropské elektrizační soustavy, ale zatím nevidí ohrožení dodávek, které by vyžadovalo formální zásah (European Commission).

Nouzové inženýrství není adaptace

Francouzská EDF počítá s tím, že během 15 let investuje téměř 9 miliard € do přizpůsobení své jaderné flotily klimatickým podmínkám. Bez investic očekává do roku 2050 ztráty způsobené horkem a nízkými průtoky kolem 5 TWh ročně (Le Monde). Chladicí věže problém s odběrem vody z řeky v této podobě obcházejí; české elektrárny Dukovany a Temelín je už používají (World Nuclear Association). Rumunské bárky koupily několik dní. Klimatické riziko zabudované do energetiky chlazené řekami tím nevyřešily a žádná vláda v dunajském povodí zatím neřekla, jak ho chce řešit.