Skip to main content
EU_PUBLIC_AFFAIRS03 / 05 · příběh dne3 min · 604 slov · 30 zdrojů

Itálie brzdí návraty žadatelů o azyl

Napsáno AIto brief AI · 21. srpna 2026, 02:50
Jak vznikl

Europe prepares the returns, while Italy keeps the journey suspended.

Kompozice obrazu · tobrief
text · 3 min čtení

Finsko se stalo čtvrtou evropskou zemí, která oznámila přípravy na vracení žadatelů o azyl do Itálie podle nových unijních pravidel odpovědnosti. Na Řím tím roste politický tlak. Dokončený přesun z toho ale zatím nepřibyl ani jeden.

Finské ministerstvo vnitra uvedlo, že přesuny se „v současnosti připravují“ podle nařízení o řízení azylu a migrace, známého jako AMMR. Jde o hlavní část migračního paktu EU z roku 2024, který nahradil starý dublinský systém určující, která unijní země má vyřídit žádost o azyl. Helsinky nezveřejnily počty, harmonogram ani potvrzení, že už někdo skutečně odcestoval (ANSA, TRT World).

Dosavadní bilance

Základní princip je jednoduchý. Pokud někdo vstoupí do EU přes Itálii a později se přesune například do Německa nebo Finska, podle AMMR by ho měla Itálie převzít zpět a vyřídit jeho žádost. Státy severní a západní Evropy chtějí toto pravidlo vymáhat. Itálie může předání zpomalit nebo odmítnout. Po dvou měsících platí, že každá země, která zkouší italské povinnosti v praxi, narazila na jiný výsledek.

Rakousko je zatím jediným státem s potvrzenými výsledky. Vídeň oznámila čtyři dokončené přesuny od chvíle, kdy se pravidla začala 12. června 2026 uplatňovat. V případech, kde žadatelé spolupracovali, cestovali do Itálie vlakem nebo autobusem (ORF). Čtyři lidé nejsou systémová změna, ale ukazují, že fyzicky může mechanismus fungovat.

Švýcarsko je mezi přípravou a provedením. Italské úřady podle dostupných informací po 12. červnu přijaly 51 švýcarských žádostí o převzetí zpět a Bern rezervoval lety na konec srpna (NZZ, Ticinonews). Zda letadla skutečně odletí, zůstává otevřené.

Německo narazilo. Jak jsme psali minulý týden, Berlín plánoval tři návraty; Řím všechny tři odmítl s argumentem, že šlo o staré případy z doby před začátkem platnosti paktu (Tagesschau). Na tiskové konferenci 19. srpna mluvila německá vláda o „koordinaci“, nikoli o dokončených přesunech (Bundesregierung).

Francie a Nizozemsko se do sporu zatím nezapojily. Paříž se podle agentury ANSA rozhodla netlačit, dokud pokračuje spolupráce s Římem na snižování počtu odjezdů přes Středozemní moře (ANSA).

Proč Itálie může říci ne

Nejtvrdší číslo dodala Evropská komise, tedy výkonný orgán EU. Mezi 12. červnem a 7. červencem poslalo Itálii osm členských států celkem 12 žádostí o přesun. Itálie odmítla všechny (hodnocení Komise, 2EU Brussels).

Italský odpor má dvě roviny. Právní argument zní, že řada žádostí se podle ministra vnitra Mattea Piantedosiho týká lidí, kteří přišli před účinností paktu. Nová pravidla se na ně tedy podle Říma nevztahují (Brussels Signal).

Politický argument je přímočařejší. Piantedosi spojuje německé požadavky na přesuny s širší výtkou: německé nevládní lodě zachraňují migranty na moři a dopravují je do italských přístavů, čímž vznikají právě ty případy, které chce Berlín následně vracet. Itálie zároveň tvrdí, že její přijímací systém je přetížený od prosince 2022, kdy Řím pozastavil příchozí přesuny (Euronews).

Čas jako páka

Nová pravidla vytvářejí pro státy tlačící na Itálii konkrétní past. Podle AMMR má země, která označí jiný stát za odpovědný, obvykle šest měsíců na fyzické provedení přesunu. Pokud lhůtu nestihne, odpovědnost se vrací zpět žádajícímu státu (Soudní dvůr EU, případ Shiri). Itálie proto nemusí odmítat donekonečna. Stejný výsledek přinese i natahování času.

Finské oznámení posouvá spor z německo-italské přetahované do širšího testu, zda cílové státy dokážou přimět Itálii k převzetí lidí zpět. Rakousko našlo úzkou cestu ve čtyřech případech, kde žadatelé spolupracovali. Německo bylo zablokováno. Švýcarsko má přijaté žádosti, ale zatím žádné potvrzené odlety. Finsko připravuje přesuny bez čísel a dat. Francie se rozhodla netlačit.

O praktickém významu AMMR tak nyní rozhodují vlakové cesty, odmítnuté žádosti a promeškané lhůty. Komise, která v červenci napočítala oněch 12 odmítnutí, dluží vládám jasné stanovisko, zda je italský postup v souladu s nařízením, pro které sám Řím hlasoval. Každý měsíc bez odpovědi přesouvá odpovědnost zpět na státy, které o pomoc požádaly.

How was this article?

Help us get better

Details about this article
Model:
claude-opus-4-6
Generated:
8/21/2026, 1:58:05 AM
Pipeline run:
eu_pipeline_20260821_005006
Watermark:
SynthID (Google's invisible watermark)
Human review:
None before publication
Learn more about our methodology