Francie nevyčíslila posily v Zálivu

Náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil, generál Fabien Mandon, 8. října řekl poslancům, že na pomoc při ochraně spojenců v Perském zálivu, zejména Kataru a Kuvajtu, nasadila Francie zhruba 2 000 vojáků (Le Figaro, Reuters). Neupřesnil, kolik z nich tam vyslala kvůli současné válce na Blízkém východě. Právě tento údaj by ukázal, zda Paříž své zapojení ve válečné oblasti rozšířila, nebo do součtu zahrnuje vojáky, kteří tam působili už předtím.

Mandon vystoupil na parlamentním slyšení k rozpočtu na obranu pro rok 2027 (záznam jednání). Seznam jednotek ani časový plán jejich příjezdu zveřejněn nebyl.

Součet bez výchozího stavu

Francouzské síly působily v Perském zálivu už před touto válkou. Ministerstvo obrany uvádí zhruba 900 vojáků na třech základnách ve Spojených arabských emirátech (ministerstvo obrany). Tento počet nelze jednoduše odečíst od Mandonových 2 000: týká se jedné země, zatímco jeho součet zahrnuje také Katar a Kuvajt. Nikdo nezveřejnil, které jednotky jednotlivé údaje zahrnují.

Součet 2 000 tak může zachycovat skutečné posílení. Může v něm ale být převážně personál, který byl v oblasti už dříve. Rozdíl ukáže jen srovnání počtů před válkou a po jejím začátku.

Saúdská Arábie ukazuje, proč na tomto rozlišení záleží. Prezident Emmanuel Macron 24. září slíbil vyslat francouzské vojáky a protivzdušnou obranu k Yanbu, saúdskému ropnému terminálu u Rudého moře (TF1). Dřívější zpráva To Brief tento příslib označila za nasazení (To Brief). Mandon však 8. října řekl, že plán je stále ve „fázi posuzování“ (Reuters). Z toho nelze vyvozovat, že už k nasazení u Yanbu došlo.

Stejnou otázku řeší Itálie u svých vojáků. Její ministr obrany Guido Crosetto 8. října uvedl, že italské síly v Saúdské Arábii přesunuli z jiných míst v Perském zálivu, nešlo tedy o novou misi (ANSA).

Co posily chrání

O technice je známo víc než o počtu vojáků. Mandon koncem dubna řekl senátorům, že k letounům Rafale, které už byly ve Spojených arabských emirátech, přibylo šest dalších stíhaček (záznam Senátu). Zmínil také systém SAMP/T, výkonnější prostředek protivzdušné obrany, a střely krátkého dosahu Mistral ve Spojených arabských emirátech a Kataru. Střely Mistral jsou také v Kuvajtu.

Mandon označuje za hlavní úkol zastavovat íránské drony a rakety (Le Figaro). Mistral tvoří poslední vrstvu obrany: chrání konkrétní vojenská zařízení, ale nepokryje celou zemi (ministerstvo obrany).

Veřejné zdroje neuvádějí, která místa v Kataru a Kuvajtu Francouzi chrání ani kolik hrozeb jejich posádky zastavily. Ministerstvo od začátku krize spojuje s regionálním nasazením Mistral zhruba 700 vojáků. Neupřesnilo, kde působí ani zda jsou zahrnuti v Mandonově součtu 2 000 (ministerstvo obrany).

Kdo může požadovat přesný počet

Francie vysílá vojáky na základě smluv s jednotlivými státy Perského zálivu. Dohoda s Kuvajtem z roku 2009 slibuje okamžité konzultace, pokud bude země ohrožena, a následnou vojenskou pomoc, o níž se obě země dohodnou (Légifrance). Dohoda s Katarem z roku 1994 je utajovaná, a to i před zpravodajem francouzského Národního shromáždění, který se jí zabýval (přehled Národního shromáždění).

Tyto smlouvy vysvětlují, proč Francie na žádost o pomoc odpovídá. Neukládají jí však povinnost sdělit francouzským voličům, kolik vojáků na ni vyslala.

Povinnost informovat Parlament vyplývá z francouzské ústavy. Její článek 35 ukládá vládě, aby do tří dnů informovala poslance o vyslání sil k zahraniční intervenci. Pokud zásah trvá déle než čtyři měsíce, musí vláda požádat o souhlas Parlamentu (Légifrance). Jestli posily v Perském zálivu představují novou intervenci, platily by tyto lhůty. Pokud jen rozšiřují dlouhodobou přítomnost, platit nemusejí. Žádný představitel zatím neřekl, jak vláda tuto situaci posuzuje; odpověď závisí na chybějícím srovnání počtů.

Francouzská protivzdušná obrana v Perském zálivu je skutečná a část její techniky přibyla až po začátku krize. Mandonových 2 000 vojáků však zatím nelze považovat za počet nově vyslaných posil. Písemná otázka senátora z 1. října, která se ptá na mandát mise a pravidla nasazení, zůstává bez odpovědi (otázka Senátu). Srovnání počtů před krizí a po ní má ministerstvo obrany. Poslanci, kteří mají schválit rozpočet na tyto mise, si je mohou vyžádat.