Výnos francouzského dluhu tlačí na rozpočet

Francouzská agentura pro správu státního dluhu prodala 1. října dluhopis se splatností v listopadu 2036 s výnosem 4,93 %. Při aukci stejného dluhopisu 3. září činil výnos 4,23 % (Boursorama/Reuters). Nabídky investorů výrazně převýšily objem prodávaných dluhopisů (ABC Bourse). Francie si dál dokáže půjčovat, každá nová půjčka ji ale stojí víc.

Právě rostoucí náklady znepokojují guvernéra Banque de France, francouzské centrální banky, Emmanuela Moulina. V rozhovoru pro Financial Times 5. října varoval, že pokud Francie nenapraví stav veřejných financí, mohou ji rostoucí úrokové sazby postupně dusit. Navrhl rozpočet, který omezuje výdaje a snižuje schodek (Financial Times).

Proč se vyšší výnos projeví až po letech

Výnos vyjadřuje, kolik investor získá nákupem dluhopisu za aktuální cenu. Francouzské dluhopisy vyplácejí každý rok pevný kupón. Když jejich cena klesne, stejný kupón přinese novému kupci vyšší výnos. Platby u dluhopisů, které už Francie vydala, se nemění.

Vyšší náklady se projeví při refinancování dluhu. Když starší, levnější dluhopis dospěje ke splatnosti, Francie ho splatí a vydá nový za aktuálních sazeb. Rozpočet na rok 2027 uvádí, že příští rok připadne splatnost na státní dluh ve střednědobých a dlouhodobých dluhopisech ve výši 189,2 mld. EUR (Assemblée nationale). Protože jsou francouzské dluhopisy splatné až po řadě let, stát každý rok refinancuje jen část dluhu.

Zpráva francouzského Senátu ukazuje, jak pomalu náklady narůstají. Vychází ze scénáře, v němž sazby stoupnou o jeden procentní bod a zůstanou na této úrovni. V prvním roce zdraží jen nově vydaný dluh, který nahradí splatné dluhopisy; úrokový účet státu tím vzroste asi o 3,2 mld. EUR. Jak budou postupně dospívat další starší dluhopisy, dodatečné náklady se za devět let vyšplhají na 33,5 mld. EUR (French Senate). Jde o scénář, ne o předpověď.

Kdo na vyšších úrocích vydělá a kdo je zaplatí

Vládní odhad zahrnuje širší okruh dluhu: počítá se vším veřejným dluhem, včetně dluhu sociálního zabezpečení a místních samospráv. Úroky z něj mají podle vlády vzrůst ze 79,2 mld. EUR v roce 2026 na 91,2 mld. EUR v roce 2027 (French government). K podobnému odhadu pro rok 2027 dospěla i nezávislá francouzská rozpočtová rada (Haut Conseil des finances publiques). Nejde o dopad jediné aukce, ale o odhad pro celý veřejný dluh, který se postupně refinancuje.

Rozpočet měl podle zpráv počítat s průměrným výnosem desetiletých dluhopisů kolem 4,3 % v průběhu roku 2027. Začátkem října se jejich výnos pohyboval poblíž 5 % (Euronews). První číslo je průměr za celý rok, druhé zachycuje výnos v konkrétních dnech. Pokud se výnosy udrží na této úrovni, rozpočtový předpoklad se ukáže jako optimistický.

Kupující nových francouzských dluhopisů získávají vyšší výnos na řadu let. Držitelům již vydaných dluhopisů naopak klesla jejich tržní hodnota. Pokud je podrží do splatnosti a Francie zaplatí, jak slíbila, ztrátu při prodeji nerealizují.

Tlak na snížení schodku dopadne na daňové poplatníky i na příjmy zaměstnanců veřejného sektoru a důchodců. Rozpočet premiéra Sébastiena Lecornua má snížit schodek (rozdíl mezi výdaji a příjmy) z 5,4 % HDP v roce 2026 na 5,0 % v roce 2027 (BFMTV). Podstatnou část úspor mají přinést zmrazení platů zaměstnanců veřejného sektoru a důchodů; ve hře jsou také daňové změny (Public Sénat). Strany se už přou o to, kdo ponese jakou část nákladů (To Brief).

Proč investoři Francii účtují vyšší přirážku

Výnosy rostou po celé Evropě, Francie ale platí víc než většina zemí. Dne 5. října nesly její desetileté dluhopisy asi o 136 bazických bodů (1,36 procentního bodu) vyšší výnos než německé (dpa-AFX). Rozdíl mezi španělskými a německými dluhopisy činil 1. října 63 bazických bodů (CaixaBank Research). Data pocházejí z různých dnů, takže ukazují na zvláštní přirážku pro Francii, ale neumožňují ji přesně změřit.

Moulin uvedl, že nyní není na místě mluvit o pomoci Evropské centrální banky. Reuters dospěl k podobnému závěru: ECB nejspíš nebude nakupovat francouzské dluhopisy, aby snížila náklady země na půjčky, pokud je příčinou tlaku stav francouzského rozpočtu (Reuters).

I kdyby francouzští poslanci schválili rozpočet beze změn, veřejný dluh má v roce 2027 vzrůst přibližně na 121,7 % HDP (Assemblée nationale). Poslanci tržní sazby neurčí, důvěryhodným rozpočtem ale mohou ovlivnit, jaký výnos budou investoři za nové půjčky požadovat. Francie tento měsíc kupce našla. Pokud výnosy zůstanou blízko dnešní úrovně, bude každoroční refinancování postupně zvyšovat úrokový účet. Nárůst se rozloží do let, a tak snadno unikne pozornosti, zároveň ale ubírá peníze na ostatní výdaje.