Francouzský plán za €54 billion má mezery

Francie tvrdí, že potřebuje 54 mld. EUR úspor, aby v roce 2027 snížila schodek na 5 % HDP (La Dépêche). Vláda však zatím nepopsala konkrétní škrty nebo zvýšení daní v celkové výši 54 miliard eur. Určila jen část. Zbytek vychází z horšího výchozího stavu a z inflace, která nenápadně snižuje reálnou hodnotu toho, co stát vyplácí zaměstnancům a důchodcům. Jak jsme psali při oznámení balíčku (To Brief), roztříštěné Národní shromáždění nemá zaručenou většinu, která by jeho jednotlivá opatření schválila.

Jak se z 30 miliard stalo 54 miliard

Předchozí vláda mluvila především o částce kolem 30 miliard eur. Tehdy se schodek, který by vznikl bez změny politiky, odhadoval na zhruba 5,7 % HDP. Tým premiéra Lecornu nyní tuto hodnotu odhaduje na více než 6,5 % (Evropská komise, ministerstvo rozpočtu). Při velikosti francouzské ekonomiky kolem 2,9 bil. EUR (Eurostat) vysvětluje horší výchozí stav většinu nárůstu z 30 na 54 miliard eur. Vláda zatím nezveřejnila rozpis, který by toto zvýšení položku po položce vysvětlil.

Vláda pro rok 2027 počítá s reálným růstem HDP o 1 % a inflací ve výši 1,8 % (francouzské ministerstvo hospodářství). Na těchto předpokladech záleží. Francouzské důchody se ze zákona valorizují podle cen, takže jejich zmrazení státu ušetří částku, o kterou by je jinak inflace zvýšila. Část deklarovaného „úsilí“ tedy spočívá v tom, že reálnou hodnotu výdajů sníží růst cen.

Nejzřetelnější náklady ponesou důchodci a zaměstnanci veřejného sektoru

Největší konkrétně popsané opatření vůči domácnostem míří na důchodce a má přinést přibližně 6 mld. EUR (Le Monde). Parlament bude vybírat ze dvou velmi odlišných nástrojů. První možností je zmrazení nebo nedostatečná valorizace všech důchodů, takže příjmy každého důchodce zaostanou za inflací. Druhou je zrušení desetiprocentní daňové úlevy na důchodové příjmy, které by dopadlo především na důchodce s příjmem dostatečným k placení daně z příjmu (LCP). Stejná částka tak může být vybrána dvěma způsoby, které mají zcela odlišné rozložení nákladů.

Veřejné zaměstnance čeká zmrazení hodnoty platového bodu, tedy společného peněžního základu pro výpočet platů ve veřejném sektoru. Rozpočtová úspora má činit přibližně 2 mld. EUR (La Dépêche). Pro zaměstnance to znamená pokles reálných mezd: jejich nominální příjmy zůstanou stejné, zatímco vláda očekává růst cen o 1,8 %.

U firem se dočasná přirážka pro velké podniky sníží z přibližně 8 mld. EUR na 5 mld. EUR (ministerstvo rozpočtu). Velké firmy by tak zaplatily více než v případě úplného zrušení přirážky, ale méně než dnes. Vláda rozdíl oproti úplnému zrušení započítává jako úsporu. Obrana naopak dostane dalších 6,4 mld. EUR (Le Monde). Rozložení opatření je zřejmé: konkrétní omezení dopadají na domácnosti a zaměstnance veřejného sektoru, zatímco daňové zatížení firem se zmírňuje.

Věří tomu finanční trhy?

Rozdíl mezi výnosy desetiletých francouzských a německých dluhopisů dosáhl 18. září 100 bazických bodů, tedy jednoho celého procentního bodu. Stalo se tak poprvé od roku 2012 (Boursorama/Reuters, Borsa Italiana). Tento spread, tedy dodatečný úrok, který investoři požadují za francouzské politické a rozpočtové riziko oproti německému referenčnímu dluhopisu, se zvyšuje už několik měsíců. Francouzský Účetní dvůr, který kontroluje veřejné finance, odhaduje, že ke skutečné stabilizaci poměru dluhu k HDP by byl nutný schodek kolem 2,8 % HDP (Účetní dvůr). Cíl ve výši 5 % pouze zpomalí zhoršování situace. Nezastaví ho.

Postup při nadměrném schodku vyžaduje, aby se Francie dostala pod hranici 3 % HDP. Cestu k tomu určují doporučení Rady EU. Brusel může odhalit rozdíl mezi sliby a konkrétním plánem. Nemůže však francouzské vládě zajistit parlamentní hlasy potřebné k jeho naplnění.

Návrhy rozpočtových zákonů mají být předloženy 30. září. Poté je posoudí nezávislá instituce Haut Conseil des finances publiques, tedy fiskální rada, která ověřuje, zda vládní výpočty dávají smysl. Půjde o první skutečnou zkoušku. Do té doby Francie oznámila cíl schodku a částečný seznam opatření, jejichž nejzřetelnější náklady ponesou důchodci a zaměstnanci veřejného sektoru. Velká část zbývajících 54 miliard eur zatím nebyla specifikována. Část z ní tvoří jednoduše inflace započítaná jako politické opatření.