Vykradené francouzské obchody čekají na odškodnění

V neděli večer ujistil Emmanuel Macron francouzské obchodníky, že po sobotním rabování nezůstanou sami. Neuvedl ale částku, podmínky nároku ani termín výplaty (Élysée). Svaz maloobchodu odhaduje škody na několik set milionů eur a týkají se zhruba 1 500 podniků. Dokud vláda slibu nedá konkrétní podobu, náklady nesou ti, jejichž provozovny byly vyrabovány (Le Monde).

Kdo zatím nese náklady

Odhad škod zveřejnil Alexandre Bompard, který stojí v čele svazu maloobchodu. Podle něj je na přesné vyčíslení ještě brzy. Jde o odhad podnikatelů, nikoli o součet potvrzený státem nebo pojišťovnami. Pro obchodníka s rozbitými výlohami a vybranými regály je ten rozdíl podstatný: odhad ještě neznamená, že se někdo zavázal škodu uhradit.

Náklady nesou také radnice. Požár těžce poškodil radnici v Limoges, přestože většina účastníků pochodů po celé zemi protestovala pokojně a násilnosti se soustředily na konkrétní místa (Reuters).

Počty ministerstva vnitra ukazují rozsah zásahu. Dne 17. října bylo podle něj zadrženo 2 397 lidí a zraněno 997 policistů a příslušníků četnictva, z toho sedm vážně (La Provence). Zadržení neznamená trestní stíhání a počet zraněných se týká pouze policistů a četníků. Rabující tvořili mnohem menší skupinu než účastníci pochodů a Macron ve svém projevu tyto dvě skupiny rozlišil.

Kdo může proměnit slib v peníze

Macron slíbil tři věci: pohnat k odpovědnosti ty, kdo ničili majetek, pomoci podnikům a vyslechnout pokojné demonstranty (Élysée). Podobu pomoci ale nenavrhl sám. Další kroky svěřil premiérovi Sébastienu Lecornovi, který na 19. října svolal krizovou schůzku.

Právě na této schůzce by se mohla poprvé objevit konkrétní částka, pravidla nároku a harmonogram výplat. Podmínky mohou stanovit Lecornovi ministři. Pokud pomoc vyžádá nové peníze, narazí na parlament rozdělený kvůli rozpočtu na rok 2027. To je úsudek podle načasování; spor o rozpočet je však skutečný a začal už před víkendem.

Hloubku tohoto sporu ukazují školy. Žáci je před sobotou blokovali už několik týdnů a dřívější sliby premiéra protesty neukončily (Reuters). Terčem jejich protestů byl samotný rozpočet.

Jak 1. října napsal Le Monde, plán zvyšoval výdaje na školství, zároveň ale počítal se zrušením 1 588 míst pro učitele (Le Monde). Ministr školství Édouard Geffray škrty obhajuje poklesem počtu žáků. Nedělní projev nepřinesl nic nového ke školám, mzdám, palivům ani veřejným službám. Nespokojenost, která přivedla lidi do ulic, i účet za rabování teď dopadají na stejnou vládu.

Stejný víkend, různé požadavky

Francie nebyla jedinou zemí, kde se v sobotu protestovalo, jak jsme tehdy psali (To Brief). Podrobnější pohled ukazuje, že šlo o různé spory, ne o jednu společnou kampaň. Pořadatelé pochodů „Italia in Piazza“ v Miláně uváděli jako inspiraci Francii; ke střetům došlo také v Boloni a Turíně (RaiNews). V Bruselu způsobili výtržníci na okraji demonstrace rozsáhlé škody (BX1).

Ve Španělsku mají protesty jinou příčinu. V Madridu trvá od 26. září tábor na náměstí Puerta del Sol, jehož účastníci žádají nižší nájmy a konec vystěhovávání (EFE). Každý z těchto protestů se obrací na vlastní národní nebo městskou vládu; jeho řešení neleží v Bruselu.

Ve Francii teď další postup určí Lecornova krizová schůzka. Macron obchodníkům nabídl ujištění. Jeho premiér a ministři jim nyní musí sdělit částku, podmínky nároku a termín výplaty. Do té doby budou sobotní škody zatěžovat účty vyrabovaných obchodů.