Francie si půjčila 12 miliard eur dráž

Rostoucí výnosy francouzského dluhu zdražují nové půjčky. Na aukci dlouhodobých dluhopisů 1. října prodala francouzská agentura pro správu státního dluhu celou nabídku v objemu 11 999 mil. EUR. Investoři podali nabídky za 27 487 mil. EUR (ABC Bourse, tabulka aukce agentury Reuters). O francouzský dluh tedy dál stojí, za půjčku si ale investoři účtují víc. U dluhopisu se splatností v listopadu 2036 požadovali výnos 4,93 %. Při prodeji stejného dluhopisu 3. září to bylo 4,23 % (tabulka aukce agentury Reuters).

Výnos dluhopisu udává roční zhodnocení, které kupující získá při ceně, za niž ho koupil. Kupon, tedy pevný úrok, který Francie každý rok slibuje, se nezměnil. Investoři za dluhopisy zaplatili méně, čímž se zvýšil jejich výnos i cena, kterou Francie platí za získané peníze.

Ministr financí Roland Lescure označil aukci za důkaz, že investoři Francii stále důvěřují. Podle stratéga společnosti Natixis Investment Managers, který hovořil s deníkem Le Monde, patří objem nabídek přesahující dvojnásobek nabídky k nižší hranici obvyklého rozpětí (Le Monde). Aukce dokládá něco užšího: Francie toho rána našla kupce, ale za vyšší cenu.

Proč se rozdíl vůči Německu zvětšil

Stejný tlak se projevil také na sekundárním trhu, kde se obchoduje s již vydanými dluhopisy. Francouzský desetiletý výnos se tam 1. října přiblížil 5 % (La Tribune). Následující den přesáhl rozdíl mezi výnosy desetiletých francouzských a německých dluhopisů 150 bazických bodů, tedy 1,5 procentního bodu. Byl největší od konce roku 2011 (Reuters).

Část pohybu souvisela s Německem. Německé dluhopisy navzdory celkovému trendu zdražily, protože investoři hledali bezpečné místo pro své peníze (dpa-AFX). S růstem cen jejich výnosy klesají. Větší rozdíl mezi francouzskými a německými výnosy proto odráží jak zájem o Německo, tak obavy z Francie. Jak se výprodej šířil napříč trhy, jsme popsali už dříve (To Brief).

Jak vyšší úrok dopadá na rozpočet

Většina francouzského dluhu má pevný kupon, takže růst výnosů nemění úroky z již vydaných dluhopisů. Každý nový dluhopis ale přináší státu cenu, za kterou ho prodal v aukci. Náklady rostou postupně, když staré dluhopisy dospějí a Francie je nahradí novými za aktuální sazby. V roce 2027 má splatnost zhruba 197,4 mld. EUR (AFT).

Právě proto dlouhodobý růst sazeb zvyšuje náklady každým rokem. Analýza francouzského Senátu ukazuje, že při takovém růstu náklady na úroky postupně stoupají s tím, jak se refinancuje další dluh (francouzský Senát). Výsledky závisejí na předpokládané velikosti růstu sazeb, a nejde tedy o předpověď dopadu letošní aukce.

Účet je vysoký už nyní, ještě před případným dalším růstem sazeb. Vláda předpokládá, že náklady na úroky vzrostou ze 79,2 mld. EUR v roce 2026 na 91,2 mld. EUR v roce 2027 (francouzská vláda). Odhad vychází z vlastních předpokladů vlády. Aukce z tohoto týdne ho nezpůsobila.

Jasnými vítězi jsou kupující nových dluhopisů: po řadu let získají vyšší výnos, pokud bude Francie dál splácet. Náklady ponese státní rozpočet. Premiér Sébastien Lecornu chce snížit schodek, tedy každoroční rozdíl mezi výdaji a příjmy, z 5,4 % HDP na 5,0 % v roce 2027, přestože veřejný dluh má dál růst a dosáhnout zhruba 121,7 % HDP (rozpočtové podklady).

Část úspor by podle plánu nesli zaměstnanci veřejného sektoru a většina důchodců, a to prostřednictvím zmrazení mezd a důchodů. Vláda počítá také s novými daněmi (Reuters). Nezávislá francouzská fiskální rada označila vládní předpoklad hospodářského růstu kolem 1,0 % za optimistický a cíl schodku za spodní hranici (Le Monde). Vyšší schodek by znamenal další dluhopisy prodávané za současných vyšších sazeb.

Francie zatím věřitele nachází bez potíží. Pokud výnosy zůstanou poblíž úrovně z tohoto týdne, stát si při každém refinancování zajistí na roky vyšší sazbu a úrokové náklady porostou s každým splatným dluhopisem. O kolik vzrostou, záleží na sazbách ve chvíli, kdy bude splatných oněch 197,4 mld. EUR. Lecornuova vláda a roztříštěný parlament, který musí její rozpočet schválit, pak budou muset rozhodnout, jak účet zaplatí: přísnějším zmrazením mezd a důchodů, vyššími daněmi, nebo dalšími půjčkami za vyšší cenu.