Francie prodává dluhopisy s výnosem 4.93%

Za francouzský dluhopis splatný v listopadu 2036 požadovali investoři na aukci 1. října výnos 4,93 %. Ještě 3. září přitom stejný dluhopis vynášel 4,23 % (tabulka aukcí agentury Reuters). Francie prodala všechny dluhopisy, které nabídla. Ještě téhož dne vláda představila rozpočet, který počítá se zmrazením platů ve veřejném sektoru a většiny důchodů.

Francouzská agentura pro správu státního dluhu získala celkem 11,999 mld. EUR a zájem investorů převýšil objem nabízených dluhopisů (tabulka aukcí agentury Reuters, Le Monde). Zájem tedy nechyběl, stát si ale musel půjčit dráž.

Co ve skutečnosti stojí vyšší výnos

Státní dluhopis je půjčka státu, za kterou investor dostává předem stanovené platby. Když investoři prodávají už vydané dluhopisy, jejich cena klesá a výnos, který si může zajistit nový kupující, roste. Výnos je tak aktuální cenou, za niž si stát půjčuje (ECB).

Vyšší výnos se týká nově vydávaného dluhu. Dluhopisy, které Francie už prodala, si zachovávají původní platební podmínky. Do rozpočtu se vyšší úrok promítá postupně, když stát vydává nový dluh a nahrazuje dluhopisy, které dospěly ke splatnosti.

Vláda odhaduje, že roční náklady na úroky vzrostou ze 79,2 mld. EUR v roce 2026 na 91,2 mld. EUR v roce 2027 (francouzská vláda). Odhad pokrývá celý rok nových půjček a refinancování, takže ho neurčuje jediná aukce. Ta ale ukazuje cenu, za kterou se Francie nyní refinancuje.

Globální výprodej, Francie ale připlácí

Francie nebyla jediná, kde výnosy rostly. Výnos desetiletého amerického dluhopisu 1. října krátce vystoupal přibližně na 5,34 %, nejvýše od roku 2002. Agentura Reuters spojovala globální výprodej dluhopisů s vysokým zadlužením vlád a vlnou nových emisí (vysvětlení agentury Reuters). O několik dní dříve stejné tlaky zvýšily náklady na půjčky také Belgii a Portugalsku (To Brief).

Francie si přesto půjčovala dráž než její sousedé. Podle přehledu LSEG z téhož dne činil výnos francouzských desetiletých dluhopisů 4,9501 %, zatímco německých 3,6179 %. Rozdíl dosahoval přibližně 133 bazických bodů; jeden bazický bod je setina procentního bodu. Francouzský výnos převyšoval i italských 4,7171 % (CNBC). Rozdíl oproti Německu, označovaný jako spread, měří, o kolik více si půjčuje vláda ve srovnání s referenčním dlužníkem eurozóny.

Spread je ale třeba číst opatrně. Roste, když stoupají francouzské výnosy, ale také když klesají německé. Německé dluhopisy ten den navzdory celkovému trendu posílily, protože je investoři kupovali jako bezpečné aktivum (dpa-AFX). Tehdejší přehled ukazuje, že Francie platila více než Německo a Itálie. Neříká ale, jakou část denního růstu způsobily výhradně francouzské faktory.

Kdo nese náklady dražšího dluhu

Ministr financí Roland Lescure označil postavení Francie na trzích za pevné (Lescureho vyjádření). Aukce to potvrzuje v omezeném smyslu: stát prodal všechny nabízené dluhopisy a zájem převýšil nabídku. Půjčování přesto zdražuje. Každé euro navíc na úrocích znamená méně prostoru pro jiné výdaje; vláda přitom očekává, že dluh v roce 2027 dosáhne 121,7 % HDP, tedy hodnoty veškeré produkce ekonomiky za rok (AFP).

Návrh rozpočtu má snížit schodek, tedy rozdíl mezi ročními výdaji státu a jeho příjmy, z očekávaných 5,4 % HDP v roce 2026 na 5 % v roce 2027. Část úspor má přinést zmrazení platů ve veřejném sektoru a většiny důchodů (zpráva agentury Reuters o rozpočtu). Příspěvek důchodců k úsporám odhaduje agentura AFP na 5,5 mld. EUR (AFP). Nezávislá francouzská rozpočtová rada Haut Conseil des finances publiques podle France 24 označila plánované snížení za omezené vzhledem k úsilí potřebnému ke stabilizaci dluhu (France 24).

Na vyšším výnosu získávají ti, kdo půjčují nyní. Noví kupující si zajistí lepší návratnost, zatímco investorům, kteří francouzské dluhopisy drží už delší dobu, jejich tržní hodnota klesla.

Francie 1. října dluhopisy prodala a nové půjčky jí zdražily. Vyšší cena se do úrokových nákladů promítne postupně s každým nově vydaným nebo nahrazeným dluhopisem. Rozpočet představený téhož dne zároveň počítá s omezením platů ve veřejném sektoru a většiny důchodů. Podle nezávislé rozpočtové rady jsou plánované úspory příliš malé na stabilizaci dluhu.