G7 při uvolnění ropy upřednostní naftu

Dne 2. října se státy G7 dohodly, že během čtyř měsíců uvolní 100 milionů barelů ropy a pohonných hmot. Akci bude koordinovat Mezinárodní energetická agentura (IEA), která organizuje nouzové zásoby vyspělých zemí (prohlášení G7). Už během prvních 20 dnů mají na trh přijít „významné“ objemy nafty (kanadské zveřejnění prohlášení). Představitelé G7 ale neupřesnili, jaká část celkového objemu je novým závazkem a kolik se slíbilo už v březnu.

Evropa má pro uvolnění nafty zvláštní důvod. V první polovině roku 2026 pokrýval dovoz 46 % její spotřeby a 40 % dovezené nafty pocházelo z USA, uvádí BNP Paribas. Na amerických rafineriích tak ve velké míře závisí silniční dopravci, zemědělci i řidiči naftových aut.

Dohoda přišla den poté, co Washington naléhal na Evropu, aby čerpala vlastní zásoby nafty, a naznačil možnost omezení jejího vývozu z USA (To Brief). V prohlášení představitelé G7 znovu potvrdili, že nebudou omezovat vývoz energií mezi členskými zeměmi. Prezident Emmanuel Macron řekl, že Donald Trump „jasně“ uvedl, že žádné zákazy nebudou (EFE). Jde o politický příslib, nikoli závazné pravidlo. Týká se však dodavatelského kanálu, na němž je Evropa nejvíce závislá.

Proč má přednost nafta

Nouzové zásoby tvoří palivo, které drží vlády nebo firmy s povinností vytvářet rezervy pro případ výpadku. Nafta ze zásob se po prodeji a přepravě může dostat rovnou k distributorům. Ropa se nejprve musí zpracovat v rafinerii, která k tomu potřebuje volnou kapacitu.

IEA v březnu varovala, že nafta a letecké palivo jsou zvlášť zranitelné, protože kapacita rafinerií nemusí růst stejně rychle jako dodávky ropy (IEA). Aby zmírnili toto úzké místo, představitelé G7 slíbili rozložit plánované odstávky rafinerií kvůli údržbě a požádat země mimo G7, aby zpracovávaly více nafty (kanadské zveřejnění prohlášení). Zatím jde o záměry; ani jeden z těchto kroků dosud nepřinesl další palivo.

Prohlášení neuvádí, kolik zásob uvolní jednotlivé země. Nic v něm také nenaznačuje, že se nafta uvolněná v prvních dnech dostane do Evropy místo na jiné trhy G7. Evropská komise uvedla, že dodávky nafty do EU jsou zatím stabilní, ceny však zůstávají vysoké kvůli napjaté situaci na světovém trhu (Evropská komise). Protože nedostatek se týká celého světa, může nafta uvolněná jinde přesto zmírnit tlak na evropské ceny. To je ale odhad, jehož rozsah nikdo nevyčíslil.

Co se slíbilo už v březnu

V březnu se 32 členů IEA dohodlo, že zpřístupní 400 milionů barelů, což byla největší společná akce tohoto druhu v historii agentury (IEA). Říjnové prohlášení žádá IEA, aby sledovala „plné provedení“ březnových závazků. Zároveň uvádí, že nová akce zohlední, co už bylo dodáno (prohlášení G7, Reuters přes Euronext). Dokumenty neříkají, do jaké míry se oba závazky překrývají.

Zůstávají tak dvě různé otázky. Kolik barelů představuje nový závazek? A kolik už bylo nabídnuto nebo dodáno a kam? I rychlejší dodávka ze staršího závazku může v příštích týdnech přinést na trh další palivo, i když celkový objem slibů nezvýší.

Příklad Nizozemska ukazuje, proč na tomto rozdílu záleží. Nizozemská vláda 1. října oznámila, že od následujícího dne nabídne další část nafty a benzinu v rámci svého březnového závazku, nikoli nového slibu (nizozemská vláda). V říjnu se tak začínají objevovat březnové zásoby souběžně s novým oznámením G7. Nizozemská vláda mluví o nabídce; neuvádí, zda palivo někdo koupil nebo zda už bylo dodáno.

Pokud se dodatečné dodávky promítnou do cen u čerpacích stanic, nejvíce získají odvětví, která naftu spotřebovávají ve velkém, například silniční doprava a zemědělství. Zásoby, které se nyní čerpají, bude třeba později doplnit. Představitelé G7 proto požádali IEA o doporučení, jak to udělat (prohlášení G7). Kdo doplnění zaplatí, závisí na tom, zda zásoby drží vlády, nebo firmy s povinností vytvářet rezervy. Prohlášení tuto otázku neřeší.

G7 stanovila časový plán, který dává přednost naftě, a písemně se zavázala neomezovat vývoz mezi spojenci. Do 20 dnů má IEA předložit navazující zprávu (kanadské zveřejnění prohlášení). Ta by měla uvést za každou zemi zvlášť nové závazky, skutečné dodávky i jejich cílová místa. Do té doby nikdo mimo zapojené vlády nedokáže říct, kolik nafty navíc 100 milionů barelů představuje.