Grónsko zvažuje právo přesunu amerických sil

Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen podepsali 22. září v New Yorku dodatek k americko-dánské obranné smlouvě o Grónsku z roku 1951 (Reuters, ABC News). Narsarsuaq a Mestersvig označuje za nové „obranné oblasti“, tedy místa, kde smlouva dovoluje americkou vojenskou činnost. Neuvádí však počty vojáků, rozpočet ani datum, kdy by měly začít fungovat (podepsaná dohoda). Nová pravidla se týkají především pohybu: americké síly získají právo volně se přesouvat po Grónsku, zatímco nové lokality budou dál vyžadovat souhlas grónské vlády.

Volný průjezd bez nového souhlasu

Jakmile dodatek vstoupí v platnost, budou se americké jednotky, vozidla i státní lodě a letadla moci volně pohybovat mezi obrannými oblastmi po zemi, moři i vzduchem. Státní letadla budou smět přelétat nad kteroukoli částí Grónska a přistávat kdekoli na ostrově; státní plavidla získají přístup pod hladinu v jeho teritoriálních vodách (zveřejněné dánské znění). K jednotlivým letům ani plavbám už nebude třeba nového souhlasu tří vlád.

O tom, jak velkou změnu dodatek přináší, se analytici neshodnou. Smlouva z roku 1951 už Spojeným státům dovolovala budovat zařízení, umisťovat v dohodnutých oblastech vojáky a působit v nich (znění smlouvy z roku 1951). Norský rozbor jednotlivých ustanovení přesto nachází skutečné rozšíření práv, zejména u přistávání a přístupu pod hladinu (Samfunn og politikk).

Největší bezprostřední přínos má stávající základna. Pituffik Space Base na severozápadě už zajišťuje varování před raketami a sledování vesmíru (US Space Force); dodatek Washingtonu umožní její činnost modernizovat a rozšířit. Preambule zmiňuje možný protiraketový štít „Golden Dome“, Reuters však nenašel žádné související peníze, počty vojáků ani časový plán (Reuters).

Kde může Grónsko ještě odmítnout

U dvou pojmenovaných lokalit zatím zůstává mnoho nejasného. Narsarsuaq je civilní letiště na jihu, vybudované na místě bývalého amerického letiště. Mestersvig je odlehlé logistické zázemí na východním pobřeží. Všechny tři vlády se ještě musí dohodnout, jak velké oblasti budou a jaká činnost v nich bude povolena (podepsaná dohoda).

Návrh na každou další obrannou oblast musí nejprve písemně uvést její polohu a rozlohu, plánované činnosti i opatření ke zmírnění dopadu na místní obyvatele. Posoudí ho společný výbor všech tří vlád. Pokud se do 90 dnů nedohodnou, jednání se přesune na úroveň náměstků ministrů a následně ministrů (text dánského ministerstva zahraničí). Zveřejněné znění nestanoví, že by některá z těchto fází znamenala automatické schválení. Pokud jednání uváznou, nová oblast nevznikne a Nuuk může návrh odmítnout.

Trumpovo tvrzení o „trvalé kontrole“ (Bílý dům) jde dál než samotný text dohody. Dodatek nemá datum skončení platnosti, takže závazek je časově neomezený (text dánského ministerstva zahraničí). Kontrola je ale sdílená: nové oblasti a také jakékoli zařízení nebo trvalá přítomnost sil země mimo NATO vyžadují souhlas všech tří stran (zveřejněné dánské znění).

Dánsko a Grónsko se také zavazují usilovat o to, aby případné nezávislé Grónsko zůstalo v NATO a převzalo tento režim (text dánského ministerstva zahraničí). Závazek se týká pouze vlád, které dohodu podepsaly. Nezávislé Grónsko by bylo novým státem a o svých aliančních vazbách by rozhodovalo samo.

Co mají schválit zákonodárci

Dodatek začne platit až poté, co Dánsko a Grónsko dokončí parlamentní postupy a diplomatickou nótou o tom uvědomí Washington (dánská vláda). Podle domácích médií mají dohodu projednat Folketing, dánský parlament, a Inatsisartut, grónský parlament (n-tv). Nielsen dohodu představil jako ochranu grónského práva na sebeurčení (To Brief).

Evropské vlády dohodu uvítaly, vlastní vojáky však nenabídly. Německý kancléř Friedrich Merz ocenil řešení, které podle něj respektuje mezinárodní právo a posiluje NATO (německá vláda). Britský premiér Andy Burnham a norský premiér Jonas Gahr Støre dohodu 27. září podpořili, neoznámili však vyslání vojáků ani financování obrany Grónska (britská vláda). Bez dalších závazků zůstává bezpečnost této části arktického křídla NATO na třech vládách.

Až dodatek vstoupí v platnost, budou se americká letadla a plavidla moci pohybovat po Grónsku bez nového souhlasu všech tří vlád, samotné využití dvou pojmenovaných oblastí však ještě vyžaduje dohodu. Analytici se přou, nakolik tato práva rozšiřují možnosti, které už dávala smlouva z roku 1951. Grónští zákonodárci o nich každopádně mají hlasovat dřív, než bude jasné, co bude v Narsarsuaq a Mestersvigu. Nielsenova vláda by jim to měla vysvětlit před hlasováním.