Sedm tajných podmínek drží Hormuz zavřený

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na zlomek předválečné úrovně. Írán nyní říká, že ho neotevře, dokud Washington nesplní sedm podmínek, které Teherán nezveřejnil. Evropští rejdaři, pojišťovny i odběratelé plynu tak čekají na požadavky, které si nemohou přečíst. Ani dohoda by přitom sama o sobě lodě do průlivu nevrátila.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf v neděli 4. října prohlásil, že průliv zůstane uzavřený, dokud Spojené státy nesplní sedm podmínek „založených na memorandu z Islámábádu“, uvedl Nournews. Jejich seznam ale nepředložil. Nezveřejněné je i samotné memorandum: německé ministerstvo zahraničí ho popisuje jako deklaraci USA a Íránu z června 2026, která vyjadřovala záměr zastavit boje. Její podmínky zveřejněny nebyly a útoky pokračovaly (Auswärtiges Amt).

Co Írán veřejně požaduje

Íránská média o požadavcích informovala, jejich úplný seznam ale nezveřejnila. Analýza Nournews z 29. září uvedla, že balíček nebyl oficiálně oznámen (Nournews).

Zmínila čtyři požadavky, o nichž hovořili představitelé. Írán chce ukončit boje na všech frontách včetně Libanonu a zrušit americkou námořní blokádu íránských přístavů. Žádá také konec omezení prodeje své ropy a uvolnění zmrazených vkladů. Z dostupných zpráv nelze poznat, zda tyto čtyři požadavky patří mezi Ghalibafových sedm; nikdo mimo jednání tedy neví, zda Írán v neděli přidal něco nového.

Spor o to, kdo udělá první krok

Současné vyjednávání se rozběhlo v OSN, kde ministr zahraničí Abbas Araghchi navrhl sedmidenní plán zprostředkovaný Katarem (UN). Spojené státy měly jednat jako první, a to během čtyř nebo pěti dnů (Franceinfo). Írán by průliv otevřel až poté, šestý den. Donald Trump plán 26. září odmítl, aniž uvedl, která jeho část mu vadí (The Hill), jak jsme tehdy psali i v To Brief.

Kolem 29. a 30. září dostal Araghchi v Dauhá přes katarské zprostředkovatele americkou odpověď (Reuters via Internazionale). Podle představitele obeznámeného s jednáním se strany přely hlavně o pořadí kroků. Íránské ministerstvo zahraničí v neděli uvedlo, že americké návrhy se soustředí na íránský jaderný program, zatímco Teherán klade na první místo Hormuzský průliv (Xinhua). Americký návrh nezveřejnila žádná ze stran.

Íránský plán pojmenovává konkrétní kroky a určuje jejich pořadí. Právě proti němu se podle dostupných informací staví Washington. Pokud by Spojené státy blokádu zrušily hned na začátku, přišly by o skutečnou vyjednávací páku: americké velitelství US Central Command uvedlo, že do 23. září odklonilo 115 obchodních lodí mířících do íránských přístavů nebo z nich (CBS). Příměří v Libanonu navíc závisí na Izraeli, který žádný podpis Washingtonu nezaváže.

Proč podpis dohody lodě do průlivu nevrátí

Společnost Windward, která sleduje pohyb lodí, zaznamenala 29. září průlivem 17 průjezdů. Před válkou jich bývalo zhruba 135 denně (Argus). Dne 1. října zasáhl další tanker neidentifikovaný projektil (gCaptain).

O návratu lodí rozhodnou pojišťovny. Pojistné za válečné riziko, tedy pojištění plavidla proti škodám způsobeným konfliktem, dosáhlo koncem srpna 3–8 % hodnoty lodi. Před válkou činilo přibližně 0,25 %, uvedlo nizozemské sdružení pojišťoven (Verbond van Verzekeraars). Podle sdružení závisí pojistné krytí na potvrzeném odminování a průjezdech bez incidentů.

Washington se pokusil trh přesvědčit. Americký námořní důstojník Matthew Kawas označil 1. října v Rotterdamu průliv za „otevřený“ a vyzval pojišťovny, aby dál poskytovaly pojistné krytí (Schuttevaer). Nizozemští rejdaři odpověděli, že pozitivní signál nestačí, dokud nebude plavba bezpečná a spolehlivá (Transport Online).

Evropa už za uzavření platí. Italská energetická společnost Edison kvůli němu přišla o 35 dodávek katarského zkapalněného zemního plynu (Staffetta Quotidiana). Vlády mohou přispět k bezpečnější plavbě, hlavní evropský krok je ale podmíněn dohodou: Emmanuel Macron 18. září řekl, že Francie připravuje obrannou doprovodnou misi až pro dobu po jejím uzavření (Élysée). Žádná vláda nemůže pojišťovnám nařídit, aby pojistné krytí obnovily.

Ghalibaf rejdařům veřejně nedal žádný podklad, podle něhož by mohli odhadnout, kdy Írán průliv otevře. Případná dohoda by pak musela umožnit bezpečné plavby s pojistným krytím. Na tomto druhém testu závisí evropští odběratelé katarského plynu víc než na prvním.