Irsko chrání farmy při škrtech EU za €141bn

V jednáních o rozpočtu EU na roky 2028–2034 se střetává požadavek na úspory s tlakem zachovat zemědělské a regionální výdaje. Irsko navrhlo snížit plán Evropské komise o 141 mld. EUR, tedy zhruba o 8 %, zatímco dotace na zemědělství a regionální pomoc chce téměř zachovat (vyjednávací dokument Rady). Úspory by místo toho dopadly na výzkum, obranu a zahraniční politiku. Státy požadující menší rozpočet tak dostávají nižší celkovou částku, musí ale říct, kde by škrtaly, aby dosáhly mnohem hlubších úspor, které požadují.

Částka 141 mld. EUR je vyjádřena v cenách roku 2025, které nezahrnují inflaci. Zprávy o škrtech ve výši 159 mld. EUR popisují tentýž návrh v běžných cenách, tedy včetně očekávané inflace (Reuters). Text připravilo Irsko, protože v tomto pololetí předsedá Radě EU. Předsednictví se mezi členskými státy střídá a předsedající země řídí jednání vlád.

Co Irsko chrání a kde škrtá

Návrh má podobu takzvaného „vyjednávacího rámce“: jde o kompromisní text předsednictví, který žádnou vládu nezavazuje. Zaručená minimální částka na podporu příjmů zemědělců zůstává na 261,013 mld. EUR, tedy téměř beze změny. Sdružená rozpočtová položka, která spojuje peníze na politiku soudržnosti (fondy EU pro chudší regiony) s dalšími programy, se zvyšuje na 410,080 mld. EUR (návrh Rady).

Úspory se hledají jinde. Oproti návrhu Komise klesá financování výzkumu, průmyslové konkurenceschopnosti a bezpečnosti o 66,605 mld. EUR. Zahraniční politika přichází o 33,064 mld. EUR; škrty se týkají i podpory zemím usilujícím o vstup do EU a východním sousedům Unie (New Union Post).

Irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne označuje návrh za kompromis, který má jednání posunout dál (RTÉ). Jeho konstrukce každé straně něco nabízí: zastánci rozpočtové zdrženlivosti dostávají nižší celkovou částku, zatímco státy závislé na zemědělských a regionálních penězích si je zachovávají.

Tato druhá skupina je početná. Dne 2. října vyzvalo 17 evropských představitelů v čele s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a rumunským prezidentem Nicușorem Danem k zachování financování zemědělství a politiky soudržnosti (slovinská vláda); tehdy jsme o tom psali také (To Brief).

Proč jsou zastánci škrtů stále nespokojení

Šest států odvádí do rozpočtu EU více, než z něj dostává: Německo, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Finsko a Švédsko. V srpnu požadovaly škrty „o několik set miliard“ EUR napříč všemi oblastmi výdajů (společné prohlášení). Irský návrh zůstává hluboko pod touto částkou. Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že navržená výše rozpočtu nemůže být základem dohody (Tagesschau).

Finsko ukazuje, kde se tento tábor dostává do rozporu. Premiér Petteri Orpo označil úspory za příliš malé, zároveň si ale stěžoval, že příliš velká část připadá na obranu, výzkum a nové technologie (STT/Suomenmaa). V návrhu, který chrání zemědělství a regiony, tak žádá menší rozpočet a zároveň ochranu právě těch oblastí, na něž dopadají škrty.

Evropský parlament namítá opak. Jeho hlavní rozpočtoví vyjednavači Siegfried Mureșan a Carla Tavares návrh 10. října odmítli. Podle nich škrty v konkurenceschopnosti a zahraniční politice oslabují schopnost Evropy investovat, podporovat partnery a reagovat na krize (Evropský parlament).

Kdo může dohodu zablokovat

Sedmiletý rozpočet musí jednomyslně schválit všech 27 vlád. Evropský parlament k němu předtím musí dát souhlas většinou všech svých poslanců (článek 312). Jediná vláda proto může dohodu vetovat. Parlament může souhlas odmítnout, ale nemůže rozpočtový rámec přepsat: může pouze přijmout, nebo zamítnout to, na čem se vlády dohodnou. Lídři mají o návrhu jednat na zasedání Evropské rady 15. a 16. října (program Evropské rady).

Z dosavadních podkladů vyplývá, že šest států, které do rozpočtu odvádějí více, než z něj čerpají, chce mnohem hlubší škrty, než nabízí Irsko. Irský návrh ukazuje, jak obtížné je takové úspory najít, pokud se chrání zemědělské a regionální výdaje: zátěž pak dopadá na výzkum, bezpečnost a zahraniční politiku, tedy na oblasti, které podle těchto šesti států Evropa potřebuje. Zásadní mezera přetrvává: šest zemí nepředložilo podrobnou alternativu, takže zatím není jasné, kde by našly další miliardy úspor. Dokud Berlín, Haag a jejich partneři takový návrh nepředloží, zůstává irský text jediným konkrétně rozpracovaným plánem, který ukazuje, kam by úspory dopadly.