Úder na Kyjev brzdí energetické příměří

S blížící se zimou mají útoky na ukrajinskou energetiku přímý dopad i na vytápění. Ruské rakety a drony při útoku, který začal večer 13. října, zabily v Kyjevě pět lidí a dalších 36 zranily, uvedla kyjevská policie. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo o elektřinu nejméně 600 000 lidí (Zelenskyj). Donald Trump dva dny předtím prohlásil, že platí energetické příměří. Úředník Bílého domu však mluvil jen o návrhu, který Rusko stále zvažovalo: nejprve se měl týkat ukrajinských útoků na ruské rafinerie a případně později i elektráren a rozvodných sítí (Axios).

Mezi cíli útoku byly také kyjevské teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Zajišťují dodávky proudu i dálkové vytápění, takže s blížící se zimou pomáhají udržet domácnosti nejen rozsvícené, ale i vytopené.

Příspěvek na síti, nikoli dohoda

Trump 11. října napsal, že „ENERGETICKÉ PŘÍMĚŘÍ“ platí okamžitě a že s ním obě strany souhlasily (Trump). Ve zprávě ale nebyl žádný text, seznam chráněných míst, postup zahájení ani způsob, jak ověřovat porušení.

Moskva návrh nepřijala. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 14. října řekl, že rozsah příměří nebyl upřesněn a jednání pokračují (Kyiv Independent). Zelenskyj označuje nové útoky za porušení příměří, stejně jako po předchozím zásahu kyjevské elektrárny (To Brief). Strany se neshodly na společném textu, začátku platnosti ani způsobu kontroly, a nikdo proto nemůže doložit, že příměří vůbec začalo platit a mohlo být porušeno.

Co Ukrajině přinášejí útoky na rafinerie

Ukrajina nabízí vzájemné zastavení útoků: přestala by zasahovat ruské rafinerie a zařízení na výrobu motorové nafty, pokud by Rusko přestalo útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tažení proti rafineriím patří k několika málo způsobům, jimiž může Kyjev přímo působit na ruskou ekonomiku. Pro Ukrajinu jde proto o vyjednávací kartu, nikoli vedlejší téma.

Právě pořadí kroků je sporné. Pokud by první fáze zahrnovala jen rafinerie, Kyjev by se vzdal své karty, zatímco ukrajinské elektrárny a rozvodny by zůstaly zranitelné. Ukrajina proto trvá na tom, aby případné přerušení bojů chránilo i elektrickou síť.

Vlastní páku může mít i Washington. Evropské představitele citoval Financial Times: podle nich američtí činitelé varovali Kyjev a evropská hlavní města před možnými důsledky (Financial Times). Washington by podle těchto představitelů mohl omezit zpravodajské informace, které Ukrajině předává, a zpomalit dodávky amerických zbraní financovaných spojenci, pokud Kyjev útoky na rafinerie nezastaví.

Washington tuto zprávu nepotvrdil. Žádné rozhodnutí o omezení sdílených zpravodajských informací ani dodávek zbraní se neobjevilo. Pokud se zpráva potvrdí, ukázalo by to, že Washington chce jako první ústupek zastavení útoků na rafinerie.

Evropa naléhá, rozhodnutí však drží jiní

Evropské vlády podporují příměří, které by chránilo energetickou síť. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius uvedl, že Berlín nevidí známky toho, že by Rusko na přerušení útoků přistoupilo; poukázal na obnovené údery a oběti (MDR). Ještě před posledním útokem vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k příměří závaznému pro obě strany (Élysée).

V Římě podpořila premiérka Giorgia Meloniová v Senátu vzájemné zastavení útoků a její vládní většina schválila usnesení, které kabinet zavazuje diplomaticky prosazovat okamžité přerušení bojů (Sky TG24). Meloniová také řekla, že Evropa potřebuje pro jednání zástupce s mandátem od všech 27 vlád EU (Italian Senate). Takový zmocněnec by mohl u jednacího stolu mluvit za celý blok, místo aby jednotlivé metropole usilovaly o vliv ve Washingtonu každá zvlášť.

Její návrh odráží, kde se dnes rozhoduje. Podmínky utvářejí Washington a Moskva. Kyjev rozhoduje, zda zastaví vlastní útoky, a může odmítnout dohodu omezenou jen na rafinerie. Evropské vlády mohou vyvíjet tlak, financovat podporu a vyjadřovat nesouhlas. Část zbraní, jejichž dodávky měl Washington podle zpráv zpomalit, platí spojenci; žádná evropská vláda však text jednání nesjednává.

Trump oznámil příměří dřív, než se Washington, Moskva a Kyjev dohodly na tom, co bude zahrnovat. Rusko poté pokračovalo v útocích na ukrajinská energetická zařízení a Kreml stále označuje rozsah příměří za nevyjasněný. Zprávy, že Washington tlačí na Kyjev, aby zastavil útoky na rafinerie, zatím nejsou potvrzené. Ukazují však, jaký ústupek se na stole objevil jako první.