Polsko zavřelo přechody po zásahu dronu

Po ruském úderu na Ukrajině 28. září zastavili polští pohraničníci na něco přes půl hodiny kontroly na dvou silničních přechodech do Ukrajiny (Radio Lublin). Polské úřady uvedly, že do jejich vzdušného prostoru nic nevletělo. Útok zůstal na Ukrajině, přesto na polské straně znamenal zdržení, omezení cestování a poplach.

Úder těsně za hranicí

Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že šlo o ruský dron s proudovým pohonem. Zasáhl ukrajinské území asi dva kilometry od přechodu v Dorohusku; podle ministra polský vzdušný prostor neporušil (Ukrainska Pravda).

Zprávy o škodách na ukrajinské straně se rozcházejí. Úřadující gubernátor Volyňské oblasti Roman Romaniuk uvedl, že tlaková vlna poškodila objekty u vjezdu do terminálu Jahodyn, tedy přechodu naproti Dorohusku, a že nikdo nebyl zraněn (Ukrainska Pravda). Mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko podal užší, předběžné hodnocení: podle něj nebyl poškozen samotný přechod (UNN).

Volyňská celní správa uvedla, že se podařilo zabránit vážným škodám a odbavování vozidel brzy pokračovalo (NTA). Několik médií převzalo gubernátorovo vyjádření, žádné z nich ale škody nezávisle neověřilo.

Jaká opatření Polsko přijalo a kdo o nich informoval

Do reakce se zapojilo několik polských úřadů a každý popsal vlastní opatření. Operační velitelství polských ozbrojených sil uvedlo, že vojenská letadla vzlétla a pozemní protivzdušná obrana byla připravena (Polsat News). Letouny měly zůstat v pohotovosti. Žádná zpráva neuvádí, že by některý z nich dron zachytil nebo že by dron přeletěl do Polska.

Polské Vládní centrum bezpečnosti, které zajišťuje výstrahy pro civilní ochranu, rozeslalo v Lublinském vojvodství naléhavou zprávu do mobilních telefonů s výzvou, aby lidé vyhledali bezpečné místo. Později následovalo odvolání poplachu (Radio Lublin).

Letiště v Lublinu a Řešově přerušila provoz, aby uvolnila prostor vojenským letadlům, a později ho obnovila (Censor.net). Zprávy neuvádějí, kdo přerušení nařídil.

Mluvčí polské Pohraniční stráže major Dariusz Sienicki uvedl, že policisté vyklidili přechody v Dorohusku a Zosinu. Kontroly obnovili kolem 17:20 polského času a podle něj se na polském území nic nestalo (WP).

Proč se věc týkala jen Polska

Zakládající smlouva NATO nabízí pro podobné situace dva nástroje. Článek 4 umožňuje kterémukoli členskému státu požádat o konzultace, pokud se domnívá, že je ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost. Článek 5, ustanovení o kolektivní obraně, se vztahuje na ozbrojený útok proti členskému státu (NATO).

Porušení polského vzdušného prostoru není podmínkou pro uplatnění článku 4. Konzultace se ale nespouštějí automaticky: vláda o ně musí požádat. Zprávy z 28. září polskou žádost nezmiňují. Článek 5 se neuplatní, protože úder zasáhl Ukrajinu, která členem NATO není.

Nedávný případ Rumunska ukazuje jiný typ incidentu. Dne 24. září narušoval dron zhruba čtyři minuty rumunský vzdušný prostor a poté se zřítil poblíž obce Solca (AGERPRES, To Brief). Šlo o narušení území NATO. V Dorohusku Polsko přijalo preventivní opatření kvůli úderu, který hranici nepřekročil.

Úder u Jahodynu Polsku na krátkou dobu zkomplikoval provoz, přestože dron do jeho vzdušného prostoru nevletěl. Důsledky pocítili řidiči u dvou přechodů, cestující na dvou letištích i obyvatelé Lublinského vojvodství, kteří dostali pokyn vyhledat úkryt; doprava se obnovila ještě téhož odpoledne. Když cíl leží dva kilometry za hranicí, náklady na podobná opatření nese sousední členský stát EU sám, dokud nepožádá spojence o další pomoc.