Rumunsku váznou 2,84 mld. EUR

Rumunsko v pátek podalo pátou žádost o platbu z unijního Nástroje pro oživení a odolnost. V dokumentech tvrdí, že splnilo 75 milníků a cílů, za něž žádá 2,84 miliardy eur (Digi24, Agerpres). Žádost ale není šek. Z rozpisu ministra Dragoșe Pîslarua vyplývá, že po odečtení peněz, které Bukurešť už dostala předem jako zálohové financování, by čistý příjem činil zhruba 2,08 miliardy eur: 1,65 miliardy eur v grantech a 433 milionů eur v půjčkách (Mediafax, Stirile ProTV). I tato nižší částka dorazí jen tehdy, pokud Evropská komise uzná, že Rumunsko skutečně splnilo slíbené reformy.

Nástroj pro oživení a odolnost, tedy popandemický fond EU financovaný společným zadlužením v řádu stovek miliard eur, stojí na jednoduchém pravidle: státy dostávají peníze až po doložení práce, ne po odeslání žádosti (EUR-Lex). Rumunsko požádalo. Teď bude rozhodovat důkazní materiál.

Dva měsíce na kontrolu 75 položek

Evropská komise má na posouzení rumunských podkladů zhruba dva měsíce. Poté dostanou vysocí finanční úředníci členských států EU čtyři týdny na stanovisko, než se mohou peníze vyplatit (EUR-Lex, IEU Monitoring). Rumunská vláda říká, že chce finance získat ještě v roce 2026. Časový prostor je úzký: podle pokynů Komise musí být všechny milníky splněny do 31. srpna 2026, závěrečné žádosti podány do konce září a veškeré platby dokončeny do prosince (pokyny Komise k uzavírání programu).

Pokud Komise najde nedokončené položky, může část platby pozastavit. Nedávná šestá žádost Španělska ukazuje, jak takový postup vypadá: Madrid získal 6,234 miliardy eur, ale až poté, co Brusel ověřil 73 milníků a tři cíle ponechal kvůli chybějícím důkazům otevřené (RTVE, La Moncloa). Brusel žádost obvykle neshodí ze stolu celou. Vyjednává, pozastavuje jednotlivé části a uvolňuje je ve chvíli, kdy dorazí podklady.

Uhlí a platy ve veřejném sektoru

V rumunské žádosti vypadají zranitelně dvě oblasti. První se týká uhlí a dekarbonizace. Komise 6. srpna upozornila, že posoudí dopad změn, které rumunský parlament schválil v zákoně o dekarbonizaci. Tyto úpravy by mohly oslabit cíl odstavit 710 MW uhelné kapacity, tedy milník, který Brusel už dříve označil za splněný (Agerpres).

Druhou citlivou položkou je zákon o platech ve veřejném sektoru. Koaliční strany se neshodují na mzdových stropech a zákon musí projít do 31. srpna. Patová situace ohrožuje zhruba 771 milionů eur v grantech (Romania Insider, Antena 3). Jak jsme psali před třemi týdny, právě platový zákon byl už tehdy politicky nejvíce odkrytou reformou v rumunském plánu.

Kdo zaplatí pozastavené peníze

Pokud žádost projde, Rumunsko získá evropské peníze, které nemusí splácet. Pokud Brusel část platby pozastaví, bude muset Bukurešť chybějící prostředky nahradit půjčkami, odložit projekty nebo škrtat výdaje. Podle ZF se výnosy rumunských státních dluhopisů už nyní pohybují nad 6,7 %, takže nahrazovat bezplatné unijní granty tržním dluhem je drahé.

Při plném schválení by Rumunsko mělo skutečně vyplaceno asi 78 % ze své celkové grantové alokace v Nástroji pro oživení a odolnost, která činí 13,57 miliardy eur. Dnes je to 66 % (ZF, Mediafax). Poraženými při případném pozastavení budou daňoví poplatníci, kteří zaplatí dražší financování, a obce čekající na nemocnice či silnice, jež měly granty pomoci postavit.

Pro zbytek EU je podstatné, že Nástroj pro oživení a odolnost byl financován dluhem vydaným jménem všech členských států (Rada EU). To, zda model „nejdřív splnit, potom zaplatit“ obstojí pod tlakem končících lhůt, se proto týká každé země, která za tento dluh politicky ručí. Rumunsko si neodemklo 2,84 miliardy eur. Předalo Bruselu spis a teprve posouzení Komise, očekávané kolem října, určí jeho skutečnou hodnotu.