USA povolily obchody s ruskou naftou, nikoli dovoz

Od 9. října mohou firmy až do 7. dubna 2027 prodávat, přepravovat, vykládat a dovážet ruskou naftu, aniž poruší americké sankce uvedené v licenci amerického ministerstva financí (licence OFAC). Dokument nejmenuje žádného prodávajícího, kupujícího, loď ani objem. Zásilky mířící do amerických přístavů však může dál blokovat samostatný americký zákon a evropský zákaz dovozu ruské nafty zůstává v platnosti (nařízení EU).

Co licence dovoluje a kde její platnost končí

General License 135 plošně vyjímá určité transakce z konkrétních amerických sankcí. Pokrývá kroky, které obchod s naftou obvykle vyžaduje, a nestanoví, že palivo musí skončit v USA. Má však jednu výjimku: platba nesmí pocházet z amerických účtů ruské centrální banky, státního investičního fondu ani ministerstva financí (oznámení OFAC).

Donald Trump krok oznámil po telefonátu s Vladimirem Putinem. Následovala evropská kritika, o níž jsme psali o víkendu (To Brief). Trump ve vlastním příspěvku slíbil okamžitou dodávku více než 300 000 tun nafty (Trumpův příspěvek). Moskva pak částečně zrušila vlastní zákaz vývozu a v první fázi povolila až 500 000 tun (ruská vláda). Ani jedno oznámení neuvádí kupujícího ani místo nakládky.

Ministerstvo financí může pozastavit sankce, které jeho licence jmenuje. Zásilka směřující do amerického přístavu ale naráží na další překážku. Zákon z roku 2022 zakazuje dovoz ruských ropných produktů a stanoví vlastní postup pro zrušení zákazu, do něhož jsou zapojeni prezident a Kongres, nikoli jen ministerstvo financí (veřejný zákon 117-109).

Právě o tento rozdíl se vede spor. Sedm senátorů z obou politických stran zpochybňuje, zda má administrativa pravomoc povolit dovoz ruské nafty do amerických přístavů tímto způsobem (senátní výbor pro zahraniční vztahy). Ministr financí Scott Bessent tvrdí, že k tomu stačí pravomoci, které už administrativa má (Reuters).

Litva kritizuje dohodu, nikoli spojenectví

Nejostřeji se napětí projevilo ve Vilniusu. Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius 12. října uvedl, že důvěra Litvy ve Washington neochabla (TV3/BNS). Později téhož dne označil dohodu o naftě za „hanebný, nedůstojný čin“ (LRT). Rozhodnutí odsoudil, důvěru v americkou vládu však zachoval.

Ministr zahraničí Kęstutis Budrys při příchodu na schůzku ministrů zahraničí EU v Lucemburku řekl, že dohoda „mírně oslabuje“ pozici Západu (Kauno diena/ELTA). Pro evropský trh platí jednoduché pravidlo: právo EU zakazuje dovoz nafty vyvezené z Ruska a přeprava přes amerického prostředníka nemění její původ (nařízení EU).

Dopady na Evropu se týkají především přepravy. Evropští majitelé lodí a pojišťovny, včetně řeckých provozovatelů tankerů, mohou vozit ruskou naftu odběratelům mimo EU. Smějí tak činit pouze tehdy, pokud se palivo prodá za cenu nejvýše 100 dolarů za barel. Takový cenový strop EU stanovila pro tyto služby (pokyny Evropské komise). Pokud licence umožní dodávky do třetích zemí, evropské firmy se s nimi setkají právě při jejich přepravě.

Tanker, který vezl hnojivo

Tvrzení, že už dorazila jedna z prvních zásilek, se nepotvrdilo. Ukrajinský server Censor.net uvedl, že tanker MINERVA ZEN připlul do USA s hnojivem a na cestu vyplul ještě před vydáním licence (Censor.net). Skutečná dodávka by každopádně zabrala čas. Analytici citovaní deníkem Guardian odhadují, že pronajmout tanker a přeplout Atlantik trvá několik týdnů (Guardian).

Dosavadní fakta dovolují jen omezený závěr. Licence vyjímá transakce z konkrétních amerických sankcí, ale nedokládá, že nějaká zásilka existuje, ani že by zásilka směřující do USA mohla překonat dovozní zákaz z roku 2022 (veřejný zákon 117-109). Nafta určená jiným odběratelům přináší jinou otázku. Pro Evropu na ni už odpovídá platné právo: zákaz dovozu trvá a evropští přepravci dál podléhají cenovému stropu (pokyny Evropské komise).