Ruská nafta: licence versus zákaz dovozu do USA

Týden poté, co Donald Trump oznámil dodávky ruské nafty, není veřejně znám žádný americký odběratel ani náklad mířící do USA. Washington vydal sankční licenci, která obchod povoluje. Nemůže ale zrušit zákon z roku 2022, jímž Kongres zakázal dovoz ruských ropných produktů. Evropský zákaz dovozu zůstává beze změny, jeho vymahatelnost však slábne, když tankery míří do třetích zemí.

Licence, která naráží na zákon

Americké ministerstvo financí licenci skutečně vydalo. Jeho Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který spravuje americké sankce, vydal Obecnou licenci č. 135. Do 7. dubna 2027 povoluje prodej a dodávky ruské nafty, včetně dodávek do USA (licence OFAC). Neuvádí žádného odběratele, objem ani cenu a nepožaduje, aby Rusko přestalo útočit na Ukrajinu.

Kongres však dál zakazuje to, co ministerstvo financí nyní povoluje. V roce 2022 zakázal dovoz ruských ropných produktů; zákaz skončí teprve tehdy, až prezident Kongresu formálně potvrdí splnění určitých podmínek. Patří mezi ně stažení Ruska a příměří, s nímž bude Ukrajina souhlasit (Public Law 117-109). Záznam o takovém potvrzení jsme nenašli.

Trump později řekl, že nafta je určena pro světové trhy, „ne pro nás“ (Reuters). Samotná licence takové omezení neobsahuje. Trumpův výrok popisuje záměr, který právní text nezakotvuje, a dodávky do USA nevylučuje.

Velká čísla, žádný odběratel

Trump svůj slib doprovodil přesnými čísly. Přislíbil okamžitě více než 300 000 tun a později v dalších etapách až 3 miliony tun navíc, v závislosti na možnostech ruských rafinerií (Truth Social). Po sečtení těchto objemů se uvádí 4,8 milionu tun, číslo, které na začátku týdne vyvolalo kritiku v Evropě i USA (To Brief). Žádný z těchto objemů zatím není smluvně zajištěn.

Moskva otevřela dveře jen v menším rozsahu. Ruská vláda 10. října povolila prodej prvních 500 000 tun na světových trzích a nechala na firmách, aby uzavřely smlouvy se zahraničními odběrateli (ruská vláda). V rozhodnutí není nic, co by vyčleňovalo náklad pro USA.

Poradce Kremlu Kirill Dmitriev 14. října připustil, že „mnoho otázek“ zůstává otevřených, zároveň ale trval na tom, že se palivo do USA dostane (Interfax). Neupřesnil odběratele, loď ani datum nakládky. Tanker s naftou, který měl podle zpráv 13. října nakládat v ruském přístavu u Baltského moře, uváděl jako cíl Maroko (Baird Maritime).

Kde končí kontrola EU

Sankční pravidla EU zakazují nakupovat či dovážet ruskou naftu do Unie. Americká licence proto nemůže povolit její vykládku v Rotterdamu (nařízení EU). Změna by vyžadovala jednomyslný souhlas všech vlád EU. Evropská komise uvádí, že stávající sankce zůstávají v platnosti a budou se vymáhat (brífink Komise).

Slabé místo se týká nafty mířící do zemí, jako je Maroko. Tam může EU svá pravidla prosazovat jen prostřednictvím evropských vlastníků lodí, pojišťoven a bank. Podle cenového stropu smějí tyto subjekty obsluhovat obchody s ruskými ropnými produkty pro odběratele mimo EU jen tehdy, pokud se náklad prodá pod stropem stanoveným západními zeměmi (nařízení EU). Tanker, který nevyužívá žádné evropské služby, této regulaci vůbec nepodléhá.

Rusko navíc nemusí mít mnoho volné nafty, kterou by mohlo vyvážet. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) soudí, že uvolnění ruských omezení vývozu světovou nabídku nafty příliš nezmění: ukrajinské údery poškodily rafinerie a omezují ruskou produkci (IEA).

Washington zatím povolil obchod s ruskou naftou, aniž představil amerického odběratele nebo vysvětlil, jak by dodávka do USA odpovídala vlastnímu zákazu dovozu. Pokud se takový náklad objeví, americká administrativa bude muset Kongresu vysvětlit, jak je slučitelný se zákonem z roku 2022, který stále platí.