Šest vlád žádá hlubší škrty v rozpočtu EU

Irsko, které předsedá jednáním vlád EU, navrhlo rozpočet Unie na roky 2028–2034 ve výši 1 826 miliard EUR. To je méně než 1 985 miliard EUR, o něž žádala Evropská komise (ORF, Rada EU). Jde o vyjednávací návrh, nikoli schválený rozpočet. Německo a pět spojenců ho považují za příliš vysoký, neshodují se však, které programy mají ustoupit.

Německý kancléř Friedrich Merz 10. října prohlásil, že rozpočet v této výši nemůže být základem dohody (německá vláda). Čísla z irského návrhu ukazují, proč se další úspory snáze požadují, než hledají.

Část rozdílu mezi oběma částkami představuje očekávaná inflace za sedm let. V cenách roku 2025, které zohledňují kupní sílu, je irský návrh o 141 miliard EUR, tedy zhruba 8 %, nižší než návrh Komise (Rada EU, Reuters). Obě částky jsou stropy. Určují, kolik může EU na programy za celé období přislíbit, nejde tedy o peníze vyplacené najednou.

Nejmenší škrty míří na zemědělství a regiony

Irsko nerozdělilo úspory rovnoměrně, jak jsme psali už při zveřejnění návrhu (To Brief). Zemědělské dotace a fondy soudržnosti, tedy granty EU na zmenšování rozdílů mezi bohatšími a chudšími regiony, spadají do rozpočtové kapitoly, jejíž objem klesá jen o 3,4 % (Rada EU). Zaručené minimum na podporu příjmů zemědělců zůstává těsně nad 261 miliardami EUR v cenách roku 2025 (CAP Reform).

Větší škrty nesou jiné části rozpočtu. Kapitola pro výzkum, obranu a další výdaje na konkurenceschopnost se zmenšuje o 12,8 %, zatímco výdaje na zahraniční politiku klesají o 17,4 % (Rada EU). V kapitole pro výzkum a obranu jsou největší viditelné ztráty u dvou programů. Horizon Europe, výzkumný program EU, se zmenšuje z přibližně 154,9 na 140,0 miliardy EUR. Rozpočtová položka na obranný průmysl, bezpečnost a vesmír klesá zhruba ze 115,7 na 100,7 miliardy EUR (Rada EU).

Univerzitám ani zbrojařským firmám tím dnes peníze neubývají, protože jde o nižší stropy budoucích výdajů. Dopad se projeví až později. Univerzity, laboratoře a dodavatelé obranného průmyslu budou soutěžit o menší objem peněz, takže podporu získá méně projektů.

Hlubší škrty, ale kde?

Německo, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Švédsko požadují úspory v řádu „několika set miliard eur“ (dánská vláda). Jejich společné prohlášení neuvádí novou celkovou částku ani rozdělení škrtů mezi programy. Neříká ani, zda se úspory počítají vůči návrhu Komise, nebo vůči irskému návrhu (německá vláda). Merz však dal jasně najevo, že irské snížení nestačí.

Šestice se neshoduje ani na tom, kde škrtat. Dánský ministr financí Peter Hummelgaard chce, aby zemědělská podpora a peníze na regionální rozvoj tvořily menší část rozpočtu (DR). Finský premiér Petteri Orpo také žádá nižší celkovou částku. Tvrdí však, že obrana, výzkum a nové technologie už nesou příliš velký díl úspor, a ocenil zachování minimální podpory pro zemědělce (finská vláda).

Obě možnosti narážejí na odpor mimo tuto skupinu. Dne 2. října požadovalo 17 lídrů, mezi nimi italská premiérka Giorgia Meloniová a rumunský prezident Nicușor Dan, zachování peněz na zemědělství a regionální soudržnost (slovinská vláda). Hlavní vyjednavači Evropského parlamentu Siegfried Mureșan a Carla Tavaresová odmítají škrty, které Irsko už navrhlo v oblasti konkurenceschopnosti a zahraniční politiky (Evropský parlament).

Tyto námitky mají váhu, protože rozpočet vyžaduje souhlas všech vlád i Evropského parlamentu (Smlouva o EU, článek 312). Kterákoli vláda nebo Parlament může konečnou dohodu zablokovat.

Šestice tak stojí před volbou mezi dvěma spornými cestami. Může sáhnout na zemědělské a regionální finance, jejichž zachování požaduje 17 vlád, nebo prohloubit škrty ve výzkumu a obraně, proti nimž se staví Finsko a Evropský parlament. Merz irský celkový objem odmítl, ale neřekl, kterou možnost upřednostňuje. Lídři budou o rozpočtu jednat 15.–16. října (Evropská rada). Pokud šest vlád nepředloží vlastní částku a seznam programů ke škrtům, bude před nimi jediný hotový soubor čísel: irský návrh.