Turecko zpochybňuje řecké povolení k průzkumu kabelu

U projektu Great Sea Interconnector, který má připojit Kypr ke kontinentální evropské elektrizační soustavě, povolilo Řecko 6. listopadu průzkum mořského dna (řecké ministerstvo zahraničí, Reuters). Turecko ještě téhož dne písemně namítlo, že část trasy zasahuje do kontinentálního šelfu, jehož vymezení Ankara v roce 2020 předložila OSN. Průzkum v této oblasti podle ní vyžaduje turecký souhlas, který Ankara neudělila (registr tureckých oznámení, turecké ministerstvo zahraničí). V sobotu časně ráno ukazovala poslední zaznamenaná poloha průzkumné lodi Abeille Marengo, že stojí v přístavu Heraklion na Krétě (MyShipTracking).

Povolení a protinárok

Obě vlády oznámily své postoje prostřednictvím výstrah NAVTEX, rádiových varování pro lodě plující v určité oblasti. Řecká stanice v Heraklionu vyzvala plavidla, aby se vyhnula průzkumné trase vedoucí z Kréty směrem na Kypr (řecká hydrografická služba). Turecká stanice v Antalyi odpověděla, že část trasy vede přes kontinentální šelf, který Ankara v roce 2020 oznámila OSN (registr tureckých oznámení). Jde o mořské dno za hranicí teritoriálních vod, k němuž si stát nárokuje výhradní práva. Turecké ministerstvo zahraničí označilo práce za mořský vědecký výzkum a uvedlo, že Ankara k nim nikdy nedala souhlas (turecké ministerstvo zahraničí).

Výstraha NAVTEX slouží k bezpečnosti plavby; sama o sobě nevydává povolení ani neurčuje hranice. Povolení vydaly Atény dříve téhož dne, když řecký ministr zahraničí Giorgos Gerapetritis podepsal dokument, o který požádala francouzská kabelářská společnost Nexans (řecké ministerstvo zahraničí, Reuters).

Ankara tvrdí, že bez jejího souhlasu průzkum proběhnout nemůže. Atény povolení vydaly, aniž o něj požádaly. Ani jedno hlavní město nepřijímá výklad druhého o tom, čí vymezení určuje průběh trasy mezi Krétou a Kyprem.

Při pokračujícím sporu o trasu ponese větší náklady Kypr

Kypr je jediným členským státem EU, který stále není připojen ke kontinentální evropské elektrizační soustavě. Dohodnutým řešením je kabel dlouhý zhruba 898 kilometrů, na jehož stavbu přispěje EU přibližně 657 mil. EUR (Evropská komise, CINEA). Evropské peníze mohou stavbu zaplatit, otázku, kdo smí trasu zmapovat, ale neřeší. Nevyřešený spor dopadá na obě země různě a větší náklady nese Kypr.

Podle Cyprus Mail připadne Kypru 63 % nákladů na stavbu úseku Kréta–Kypr, zatímco Řecko má nést 37 %. Základní odhad činí 1,9 mld. EUR a podle listu ještě poroste; přibližně 40 % průzkumu mořského dna navíc zbývá dokončit (Cyprus Mail). Dokud není dno zmapované, nejsou jasné ani konečná trasa, ani konečná cena.

Nejde o první pokus. V červenci 2024 se řecké a turecké válečné lodě poblíž ostrova Kasos ocitly v přibližně 40hodinové patové situaci (eKathimerini). Provozovatel uvedl, že zadaný úsek dokončil, zbytek trasy směrem ke Kypru však zůstává nezmapovaný (ADMIE). Abeille Marengo dorazila na Krétu koncem října, aby v přerušeném průzkumu pokračovala (OT, To Brief).

Turecko přitom svůj souhlas neodpírá všem podobným projektům. Podle Cyprus Mail povolilo průzkum pro samostatný telekomunikační kabel v blízkých vodách (Cyprus Mail). U elektrického kabelu souhlas nevydalo. Rozdíl ukazuje, že rozhodování Ankary ovlivňuje politický význam projektu.

Poslední signál AIS, automatického identifikačního systému, kterým lodě vysílají údaje o své poloze, zachytil Abeille Marengo 7. listopadu ve 00:20 UTC v přístavu Heraklion s rychlostí nula. Do sobotního rána nebyl zaznamenán její odjezd (MyShipTracking). Satelitní sledování má mezery, takže tato hlášení nemohou potvrdit, že průzkum zůstane zastavený. Ukazují však, v jakém bodě spor je: Ankara trvá na tom, že průzkum na trase schválené Řeckem vyžaduje její souhlas. Výstrahy neřeší průběh hranice ani to, zda práce ve sporné oblasti vůbec začaly.