Útoky na rafinerie znejistily sdílení amerických zpravodajských informací

V Miami strávili 9. října vyslanci Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner téměř osm hodin jednáním, při němž přesvědčovali Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinerie (Axios). Podle Financial Times varovali, že pokud Kyjev bude dál ignorovat požadavky Washingtonu, Spojené státy mohou přestat sdílet zpravodajské informace. Washington tuto spolupráci už jednou pozastavil a Evropa ji dokáže nahradit jen zčásti.

Varování, popření a dohoda o naftě

Ve veřejném shrnutí jednání Witkoff uvedl, že se k rozhovorům o přípravách na zimu a bezpečnostních zárukách připojily evropské vlády, Evropská komise a NATO. O žádné dohodě se v něm nepíše (AFP). Z vyjádření ani z novinových zpráv není jasné, kteří Evropané, pokud vůbec nějací, slyšeli spornou výměnu.

Verze FT popisuje podmíněné varování. Jeden z ukrajinských účastníků jednání deníku řekl, že šlo o „důraznou žádost“ amerického prezidenta (Financial Times). Takový popis ukazuje na tlak kvůli možnému budoucímu kroku, nikoli na rozhodnutí už něco přerušit.

Axios přináší ostřejší verzi: cituje ukrajinského představitele, podle něhož šlo o přímou hrozbu. Americký činitel s přímou znalostí jednání to popřel. Podle něj vyslanci Kyjevu pouze připomněli, že mu Spojené státy dodávají munici a zpravodajské informace (Axios). I toto popření potvrzuje, že se americká podpora v debatě řešila. Žádná zpráva ale neuvádí, že by se sdílení informací skutečně zastavilo.

Tentýž činitel uvedl, že Trump viní ukrajinské útoky na rafinerie z vysokých cen paliv ve Spojených státech. V den jednání, po telefonátu s Vladimirem Putinem, Trump oznámil dohodu, která má dostat ruskou naftu na světové trhy (n-tv). Americké ministerstvo financí poté vydalo licenci, která povoluje obchody s ruskou naftou, jinak blokované americkými sankcemi. Platí do 7. dubna 2027 a nevyžaduje, aby Moskva přestala útočit na ukrajinskou energetickou síť (OFAC).

Proč Kyjev v úderech pokračuje

Kyjev chce vzájemné přerušení útoků, nikoli jednostranné zastavení z ukrajinské strany. Zelenskyj 22. září řekl, že Ukrajina je připravena dohodnout se s Ruskem na příměří v oblasti energetiky. Dodal, že o jednostranném zastavení útoků se nejednalo (Reuters).

Údery na rafinerie jsou pro Zelenského vyjednávací pákou. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v analýze ruského rafinérského sektoru, který se potýká s ukrajinskými útoky, odhadla červnové zpracování na zhruba 3,8 milionu barelů denně, přibližně o 30 % méně než o rok dříve (IEA). Z tohoto údaje nelze určit, jaký podíl poklesu způsobily samotné útoky. Ukazuje však, kolik by Moskva mohla získat zpět. Rusko mezitím před zimou vážně poškodilo ukrajinskou energetickou síť (To Brief). Kdyby Kyjev útoky zastavil sám, přišel by o svou páku vůči Moskvě.

Co Evropa může nahradit a co ne

Washington tuto páku použil už dříve. Ředitel CIA John Ratcliffe 5. března 2025 potvrdil, že Spojené státy na čas přerušily sdílení zpravodajských informací; většina výměny přes vojenské kanály ustala (Washington Post). Po jednáních v Džiddě se sdílení obnovilo 11. března (AP). Současně se zastavila americká vojenská pomoc, takže samostatný dopad ztráty zpravodajských informací se nikdy nepodařilo změřit.

Pro ukrajinskou obranu mají tyto informace přímý význam. Při výběru cílů se Ukrajina opírá o americké satelitní snímky a varování Spojených států před blížícími se ruskými útoky jí pomáhá rozmístit protivzdušnou obranu (Washington Post).

Francie během přerušení v roce 2025 ve sdílení vlastních informací pokračovala. Využívala přitom schopnosti, které nezávisely na Washingtonu (Reuters). Paříž nikdy nezveřejnila, co přesně poskytla, takže rozsah této náhrady zůstává neznámý.

Nejzřetelnější omezení se týkají varování před raketami. Podle lednové analýzy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) z roku 2026 jsou Spojené státy jediným současným poskytovatelem družicového varování před balistickými střelami v Evropě. Tuto službu zajišťují satelity, které z oběžné dráhy zachycují odpálení raket (IISS). Le Monde v březnu 2025 uvedl, že spojenci možná nemohou Kyjevu předávat ani informace amerického původu bez souhlasu Washingtonu (Le Monde).

První politická reakce Evropy se týká útoků, nikoli zpravodajské spolupráce. Estonský premiér Kristen Michal 10. října navrhl, aby příští Evropská rada, tedy summit šéfů států a vlád EU, jednala o rychlejší pomoci Ukrajině při útocích na ruské rafinerie (ERR). Z jeho návrhu není jasné, kdo by americké informace nahradil, kdyby je Washington přestal sdílet.

Ať už vyslanci použili jakákoli slova, Washington v debatě o ukrajinské válečné strategii připomněl svou zpravodajskou podporu a už ji také pozastavil. Evropa může část informací dodat sama. Bez rozhodnutí Washingtonu se však neobejde žádná bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která závisí na družicovém varování před balistickými střelami.