Vojenský přístup USA k Grónsku čeká na schválení

Washington má podepsanou dohodu o rozsáhlém vojenském přístupu do Grónska, ten ale zatím neplatí. Dohoda, kterou Dánsko, Grónsko a Spojené státy podepsaly 22. září v New Yorku, by americkým letadlům umožnila létat nad celým ostrovem a přistávat kdekoli na něm. Plavidla americké vlády by mohla plout pod hladinou v grónských teritoriálních vodách (podepsaný text v dánštině). Dohoda vstoupí v platnost až poté, co ji schválí parlamenty v Kodani a Nuuku. Nová místa, která uvádí, zatím nejsou vyznačena na mapě.

Co by Washington získal

Přístup by byl povolen předem. Po vstupu dohody v platnost by její ustanovení nevyžadovala nové rozhodnutí tří vlád před každým letem, přistáním nebo plavbou (text dohody zveřejněný Bílým domem).

Tím by se rozšířil prostor, v němž mohou americké síly působit. Dohoda z roku 1951 už Spojeným státům přiznávala rozsáhlá práva, omezovala je však na dohodnuté obranné oblasti, tedy zóny vyhrazené pro jejich vojenské využití (dohoda z roku 1951). Norský rozbor jednotlivých ustanovení považuje právo pohybu po celém ostrově a výslovný přístup pod hladinu za skutečné rozšíření dosavadního rámce (Samfunn og politikk). ABC News zvolila opatrnější tón a upozornila, že nová ustanovení nemusejí ve všech ohledech překonávat dřívější oprávnění (ABC News).

Washington dohodě přisuzuje větší dosah, než vyplývá z jejího textu. Donald Trump mluvil o trvalé kontrole a Bílý dům v tiskové zprávě tvrdil, že Spojené státy získají trvalou kontrolu nad svými bezpečnostními zájmy (zpráva Bílého domu). Podepsaný text znovu potvrzuje dánskou svrchovanost a uznává Gróňany jako lid s právem na sebeurčení (podepsaný text v dánštině). Berlín tento výklad podpořil. Kancléř Friedrich Merz uvítal řešení dohodnuté se souhlasem stran a v souladu s mezinárodním právem (prohlášení německého kancléře).

Místa zatím bez mapy

Dohoda Spojeným státům umožňuje rozšířit stávající základnu Pituffik Space Base. Přidává také Narsarsuaq, bývalou americkou leteckou základnu na jihu ostrova, a Mestersvig na východním pobřeží (podepsaný text v dánštině). Naše první zpráva tato nová místa označila za základny (To Brief). Smlouva je ale vymezuje jako obranné oblasti, tedy stejný typ zón, jaký znala už dohoda z roku 1951. Reuters upozornil, že text nestanovuje počet vojáků ani harmonogram. Rozsah, podobu i termín otevření míst tak bude třeba teprve dojednat (vysvětlení Reuters).

O každém dalším místě by rozhodoval společný výbor tří vlád. Pokud se do 90 dnů neshodne, postoupí se otázka na úroveň náměstků ministrů a poté ministrů (text dohody zveřejněný Bílým domem). Text neříká, jak postupovat, pokud se neshodnou ani ministři.

Grónsko má v dohodě i místní zájem. Der Spiegel upozornil na přednostní postavení grónských firem při stavebních zakázkách (Der Spiegel). Text nestanovuje hodnotu zakázek ani nezaručuje vznik pracovních míst.

Co mohou slíbit dnešní vlády

Dohoda začne platit teprve poté, co Dánsko a Grónsko diplomatickou nótou oznámí Washingtonu, že dokončily parlamentní procedury. To znamená schválení v dánském Folketingu a grónském Inatsisartut (podepsaný text v dánštině, vysvětlení Reuters). Zatím se žádná taková nóta neobjevila.

Dohoda se pokouší zavázat i budoucí nezávislé Grónsko. Pokud se ostrov osamostatní, dánská a grónská vláda mají zajistit, aby nový stát zůstal v NATO (podepsaný text v dánštině). Mají také zajistit, aby převzal dánské závazky z dohody.

Ani jeden slib nemají vlády plně ve svých rukou. Zákon o samosprávě Grónska z roku 2009 ponechává rozhodnutí o nezávislosti Gróňanům (zákon o samosprávě). Pokud by se nezávislé Grónsko muselo stát novým členem NATO, článek 10 zakládající smlouvy Aliance vyžaduje souhlas všech jejích stávajících členů (Severoatlantická smlouva). Každý evropský spojenec by tak mohl ovlivnit závazek, který podepsaly tři jiné vlády.

Podpisem strany zajistily dohodnutý text, právní přístup amerických sil ale stále závisí na schválení oběma parlamenty. Dohoda by po vstupu v platnost neměla časové omezení a každá její změna by vyžadovala souhlas všech tří stran včetně Washingtonu (podepsaný text v dánštině). Nadcházející hlasování ve Folketingu a Inatsisartut jsou tak poslední dosud známou možností zastavit nové podmínky před jejich vstupem v platnost. Před hlasováním musí dánská a grónská vláda zákonodárcům jasně odpovědět, kudy povedou hranice nových obranných oblastí a co se stane, pokud se ministři neshodnou na dalších místech.