Bulharsko žádá NATO o ochranu lodí

Po útocích dronů na obchodní lodě u svého pobřeží požádalo Bulharsko spojence v NATO o stíhací letouny, protiletadlové raketové systémy, prostředky proti dronům, hlídková letadla a viditelnou přítomnost spojeneckých sil v bulharských teritoriálních vodách (BTA, Reuters). Loď zasažená nejblíže bulharskému pobřeží se ocitla mimo tyto vody a veřejná žádost neuvádí, kdo by chránil plavidla dál od pobřeží (bulharské ministerstvo dopravy). Velvyslanci NATO žádost projednají příští týden; zatím nebylo schváleno nic (Reuters).

Ministr obrany Dimitar Stoyanov 16. října uvedl, že napsal generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu i Alexusi Grynkewichovi, vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě, a požádal o „celé spektrum dostupných prostředků“ (Radio Bulgaria). Neuvedl typ letounů, velikost sil, jejich základnu ani termín nasazení. Připustil také, že spojenecké zdroje jsou omezené a soupeří o ně i Rumunsko a pobaltské státy.

Kde leží hranice na moři

Dne 13. října zasáhly tři drony loď Chelsea 3 plující pod maltskou vlajkou, asi 17 až 18 námořních mil východně od města Byala. Všech 15 členů posádky se podařilo zachránit (bulharské ministerstvo dopravy). Místo leží za hranicí bulharských teritoriálních vod, v oblasti, kde má Sofia ekonomická práva, nikoli plnou svrchovanost. Stíhačky, raketové systémy a spojenecké lodě v teritoriálních vodách by chránily pobřeží a přístavy. Samy by ale nepokryly místo, kde byla zasažena Chelsea 3.

Škody tím neskončily. Další loď, HS Dignity, se potopila u bulharského pobřeží a pátrání po 11 pohřešovaných námořnících skončilo 14. října (AP). Ztráty hlásilo také Rumunsko: tanker Wine Trader 15. října začal hořet nedaleko Suliny a pohřešovalo se sedm námořníků (Rumunský námořní úřad). Šlo o součást širší vlny incidentů, o níž jsme už informovali (To Brief).

Kdo drony vypustil, se zatím oficiálně nepodařilo prokázat. Bulharský premiér Rumen Radev říká, že vzorec útoků ukazuje na Moskvu, Bulharsko to však podle něj nedokáže doložit. Rumunská ministryně zahraničí Oana Țoiu obvinila přímo Rusko (AGERPRES). Prezident Nicușor Dan naopak uvedl, že Rumunsko nedokáže technicky určit, odkud drony přiletěly (HotNews).

Proč Sofia potřebuje zapůjčené stíhačky

Bulharsko má nové stíhačky, které zatím nemůže nasadit do boje. Letouny F-16 už dorazily, velitel letectva ale 16. října uvedl, že ještě nebyly zařazeny do bojové služby (BTA). Ministerstvo obrany počítá s jejich nasazením v roce 2027 (bulharské ministerstvo obrany).

Peníze z EU jsou k dispozici, jejich využití ale chvíli potrvá. Evropská komise vyplatila Bulharsku předem 489,3 mil. EUR z půjček v objemu zhruba 3,3 mld. EUR v rámci programu SAFE, unijního úvěrového nástroje na nákup obranného vybavení (Evropská komise). Půjčky umožní uzavírat zakázky. Stíhačky nad Černé moře ale tento měsíc nedostanou.

Co může přinést schůzka příští týden

Velvyslanci se sejdou jako Severoatlantická rada, nejvyšší politický orgán NATO. Rozhoduje na základě konsenzu, takže kterýkoli spojenec může rozhodnutí zablokovat (NATO). Dohoda by zavázala NATO k reakci, sama o sobě by ale nepředala žádné vybavení. Aliance má jen minimum vlastních stíhaček. Letouny a raketové systémy musí nabídnout jednotlivé vlády, takže rozhodující slovo budou mít státy, které mají techniku k dispozici.

Ochrana lodí na volném moři je složitější úkol. Nejmenovaný zdroj z rumunského ministerstva obrany řekl agentuře AP, že rumunské válečné lodě nemají dostatečnou protivzdušnou obranu, aby mohly obchodní plavidla doprovázet přes oblasti ohrožené drony (AP). Hlídková letadla by Bulharsku poskytla lepší přehled o dění na moři. Zveřejněná žádost ale neříká, zda by někdo lodě doprovázel nebo chránil.

Riziko se týká i zemí mimo obě pobřežní státy. Chelsea 3 plula pod maltskou vlajkou, na palubě měla ukrajinské a ázerbájdžánské námořníky a mířila do Moldavska. V červenci přepravovalo Černé moře asi 80 % ukrajinského vývozu obilí a olejnin (Evropská komise). Pokud začnou rejdaři a posádky považovat tuto trasu za nebezpečnou, příjmy Kyjeva z vývozu utrpí stejně jako bulharské přístavy.

Bulharsko žádá spojence, aby zaplnili mezeru, kterou jeho vlastní stíhačky nevyřeší před rokem 2027 (bulharské ministerstvo obrany). Velvyslanci mohou příští týden schválit, že NATO má reagovat. O tom, jaké letouny vzlétnou a jaké lodě vyplují, ale rozhodnou jednotlivé vlády. Žádost se týká bulharského vzdušného prostoru, pobřeží i teritoriálních vod. Sofia a vlády ochotné poskytnout vybavení ještě musí říct, zda někdo ochrání obchodní lodě v oblasti, kde byla zasažena Chelsea 3.